Na noc z pátka na sobotu hlásili přízemní mrazíky. Informovala mě o tom sousedka, od níž se k nám plazí ačokča, kterou mi dovolila sbírat (a baštit). V pátek na mě doslova volala, ať si ji jdu všechnu posbírat, protože na mráz je choulostivá. Samozřejmě by mě zajímalo, co by se stalo s plody, které by přemrzly, ale už i z dýní (nebo okurek?) vím, že to není nic moc. Vypadají nevábně a podobně i chutnají.
A tak jsem místo večerní vycházky se psem vyrazila po sklizni ačokči ještě sbírat dýně. Myslela jsem si, jak jsem na ně nevyzrála, když jsem si na ně vzala obrovský kýbl, v němž normálně nosíme dřevo ke kamnům. Na to, že ho musím i s těmi dýněmi unést, jsem v tu chvíli nepomýšlela. Ale ani to nebylo potřeba, stejně jsem musela jít dvakrát. Rozhodně se totiž nevešly.
Mám několik dýní hokaido, většina už jich je uskladněných na špejchaře, a nějaké máslové (nebo špagetové), zatím jen tipuji, která to je, protože jsem sázela jen hokaido a tohle se z toho vyklubalo samo. Náladu mi zkazilo akorát to, že jsem se při vytahování dýní spálila o kopřivy, které všude kolem hojně rostou.
Když jsem už skoro odcházela, všimla jsem si, že jsem se spálila i na noze těsně nad kotníkem a botou, ale že to pálí nějak víc a jak jsem se ohlédla, zjistila jsem, že mám do nohy zabodnutého nějakého hmyzáka. Pravděpodobně sršně, ale těžko říct, protože než jsem stihla promyslet co a jak, instinktivně jsem ho odehnala. Na internetu jsem se pak dočetla, že se to s odháněním a jinými prudkými pohyby nemá přehánět, protože reagují dalším útokem. Ale nevím, co by si tedy představovali, že udělám. Každopádně mě bodl ještě do hlavy. Ale už ne tolik.
Doma jsem si na nohu i hlavu hned dala kapesník s octem. Později jsem použila octanovou mast, která je na toto určená. A předtím zkontrolovala, že v ráně nezůstalo žihadlo. Co kdyby to přece jen byla vosa nebo včela.
S hlavou to bylo skoro hned dobrý: je tam jen malý výstupek připomínající beďar. Zato noha mě děsně svědí, i když ji skoro pořád mažu. Až jsem pak uvažovala, jestli nemám alergii na to mazání, protože někdy mě to nutí začít si to škrábat a pomůže opravdu jen to. Nebo vystavit chladu. Jenže to taky nechci přehánět kvůli tomu, aby mi nenastydl kotník.
Žádné komentáře:
Okomentovat