Pomalu se dostáváme do půlky prázdnin. Jsem z toho poněkud nervózní. Ještě jsem nebyla na žádné dovolené, neopálila se a ani necestovala a za chvilku už zase začne být zima. Myslím podzim, chladno a tak. Jasně, jsou tam Dny otevřených ateliérů, na které se těším už od jara, ale... co léto?
Dneska je celkem chladno – počítač hlásí 23°C a teploměr doma ještě víc, ale je tak nějak akorát na sušení sena, které jsme vytahali ze stodoly a doufáme, že nebude pršet. Měla ho být trocha! No, s tchyní jsme si celkem mákly. Tedy, měli jsme to hotové za chvilku, ale byla to fuška.
Jak mi skončil Tour de Fleece, jsem trochu rozpačitá, co plést dřív. Těším se na letní tuniku Laneway, svetřík Elton i veselé ponožky. Včera jsem dělala soupis šátků do nějakého budoucího článku (snad vánoční speciál) a překvapilo mě, kolik jsem jich už upletla (a ještě o nich neblogovala!). Podobně příjemně jsem byla včera překvapená, když jsem balila na dovolenou a našla jsem v krabici snad troje vlastnoručně pletené ponožky. A já mám pořád pocit, že jich mám strašně málo. No jo, není to ten Irenin ponožkový šuflík.
Dneska je manžel v práci, takže jsem domů jela nakrmit já. Dvě kůzlata (nechápu, proč se tady říká kozlata a kozle!) byla na předním dvoře. Samozřejmě že ty holky! Připadají mi chytřejší a proto i problémovější. Kozlík (ano, teď je to v pořádku, i když kůzlík by taky znělo pěkně) je stejnej jako býval Pepa: takovej klidnější, pomalejší, zabržděnější. Někdy mě to příšerně rozčiluje, když se batolí vedle mě a já zrovna nesu seno a pořád o něj zakopávám a není možné ho obejít, odsunout nebo překročit, protože se mi pod nohy připlete znovu.
Naštěstí jsem ty dvě malé potvůrky hned nezahnala, takže mi ukázaly díru, kterou udělaly v plotě (nebo tam vznikla, když s ním manipulovali dělníci) a já ji mohla zadělat. Snad se mi to podařilo. Dala jsem dnes Melindu stranou, aby ji malá Bublina nevycucla a já měla mlíko pro švagra. No, večer uvidíme.
Přes den plánuju tvůrčím způsobem makat: malovat nebo psát blog, nebo plést ponožky podle vlastního návrhu (nahozeno poslední den Tour de Fleece). Ještě uvidím, podle toho, jak mi půjde internet. Tak zatím páčko a užívejte víkend!
P. S.: Tak hned po obědě jsme skočili k vidlím a hrnuli kupky sena zpátky do stodoly. Makali jsme pěkně ve třech i s tchánem. Tato poznámka není důležitá proto, abyste si nemysleli, že na nás tchán všechno nechává, ale proto, abyste si nemysleli, že neumím správně napsat shodu přísudku s podmětem. ;-) I když zrovna nedávno jsem hledala, jak jsou na tom rodiče. Tak pokud to nevíte, i když jsou to ty rodiče a ty koně, píše se v přísudku měkké i.
Žádné komentáře:
Okomentovat