Abych pořád nepsala jen o rekonstrukci, i když tím teď nejvíc žijeme, rozhodla jsem se dnešní článek věnovat Princezně, nebo teda Princině, jak jí říká tchyně. Ale pro mě je to jedině Princí. Nebo Nunu. To když je extra sladká a dává pacičku, nebo vrhá své smutné pohledy, když ji zavírám do komůrky, abychom mohli pustit tchynina psa Reese, kterého z bůhvíjakého důvodu nemá ráda.
A jelikož dochází k tomuhle střídání, je vždycky jeden z nich puštěný, nebo doma (Reese) a druhý zavřený. Na noc pouštíme toho schopnějšího psa, tedy tu naši hlídačku. Ráno jsme ji pak často nacházeli ležet přímo před vchodovými dveřmi, takže byl problém dostat se ven. Nebo spinkala na polštářku v altánu. V poslední době ale objevila zlepšovák: proč by se tlačila na nějakém malém pelechu na zemi, když je k dispozici naprosto nevyužitý gauč?
 |
| Najdi psa! |
 |
| Už spím, nebavilo mě čekat |
Žádné komentáře:
Okomentovat