úterý 21. července 2020

Flóra v červenci

Stromky s výhledem do krajiny
O mých pěstitelských pokusech už jsem vás informovala v mnoha článcích (a ještě více bych jich bývala napsala, kdyby se mi k tomu podařilo dostat). Teď je na čase probrat to pěkně postupně, abyste v tom měli přehled. Doufám, že pak nebudu v září skuhrat, že nemám o čem psát. 

Slibovala jsem vám aktualizace, tak tady je máte. :-) Váhala jsem, zda seřadit miničlánečky podle abecedy, nebo přilehlosti k domu, nakonec jsem zvolila první variantu, i když je to možná úchylnější. ... Když jsem začala, přišlo mi to vtipné, že podle abecedy řadím ty tři rostlinky, co mám, a teď po dopsání se nestačím divit, kolik toho je!

Česnek
Ta jediná rostlinka česneku mi chcípla. Nevím proč, takže o tom toho moc napsat nemůžu. Možná jsem ji málo zalévala, možná ji utiskovaly ředkvičky, až ji umořily.

Dřín
Dřín
Stromeček, který mě zlákal, už ani přesně nevím čím. Teď se mu nedaří moc dobře. Zdá se, že něco žere jeho listy. Ale broučky ani larvy jsem na rostlince nenašla. Možná potřebuje jinou půdu. Jak se pozná zásaditá? ... Trocha googlení a už mám jednu z odpovědí na Otázky 4. Podle jitrocele, který se hojně vyskytuje na prostoru za stodolou (nyní se tam vyskytují i hraboši, též hojně), lze soudit, že máme kyselou půdu, což dřínu asi zrovna nesvědčí. Nicméně pochybuji, že mu půda ožírá listy. Poznámky k pěstování dřínu najdete v odkazech u hesla Moruše v tomto článku.









Dýně
Dýně milují kompost
Rostlinky mám asi všeho všudy čtyři. První je společně s rajčaty zavřená ve výběhu pro psa, ostatní (nepočítám je, protože jsem je vysela příliš blízko k sobě) jsou za stodolou na hromádce domácího hnoje/kompostu (složení ani stáří neznám, datuji „z doby před mým příchodem“). Za stodolou se mají dýně senzačně. Vyhodily spoustu květů a z některých jsou už i plody.
Květ dýně











Fíkovník
Na přání partnera jsme pořídili fíkovník, i když to není zrovna z nejlevnějších rostlin. Dělá nám radost a má už malé fíčíčky. Asi šest. Doufáme, že budou na podzim zralé a sladké (a budeme je moci sníst) a taky že se k nim nedostanou kozy. Poznámky k pěstování fíkovníku najdete v odkazech u hesla Moruše v tomto článku. 

Jahodník

Kvetoucí jahodník
Na malém prostoru záhonku (předešlé články k tomuto tématu najdete v tomto článku u hesla Maliny) se nachází i jedna rostlinka jahodníku. Jedná se o měsíční jahodník, který by měl plodit každý měsíc, snad od května do září. Plodů je maličko, připomínají velikostí lesní jahody, ale jsou chutné. Nicméně mě trápí, že listy (stejně jako u dřínu) vypadají čím dál bídněji. Asi je něco žere. Otázkou je co a kdy. A co s tím.

Josta
Josta
Kříženec černého rybízu a angreštu letos poprvé plodil. Patří ke stromečkům z podzimu, o nichž jsem už dříve napsala dva články, odkazy na ně najdete u hesla Moruše v tomto článku. Plody jsou černé a relativně kyselé. Hodně šťavnaté. A měli jsme z nich ohromnou radost.













Maliník s úrodou


Maliny
Tři maliníky mám zasazené pod meruňkou hned vedle místa zryté půdy, kterému vzletně říkám záhonek, psala jsem o něm zde a zde. Na to, že jsem ho zasadila letos (snad v březnu), mají pěknou úrodu – přibližně deset malin.


















Obsypaná meruňka
Meruňky
Rostou nám na zahradě bez mého přičinění. Ale baštit se dají taky. ;-)













Měsíček
V mojí minizahrádce (předešlé články k tomuto tématu najdete v tomto článku u hesla Maliny) u meruňky se rovněž nacházely rostlinky měsíčku. Píši v minulém čísle, ačkoliv se tam stále nacházejí, nicméně květy jsem již využila na čaje a pár se jich i přes plot podařilo sežrat kozám. Původně jsem měla v plánu vyrábět si i měsíčkovou mast, ale letos jsem se k tomu nedostala. P. S.: V jednu chvíli jsem si nebyla jistá, co jsem si to vysela na záhonek (myslím, že některá starší semínka nebyla popsaná, takže mě napadlo, že to je salát, protože ten jsem jednu dobu měla taky). Listy měsíčku jsou ale hořké a ne moc chutné. Dost mě pak překvapilo, že zde je doporučují konzumovat.







Moruše
Moruše
Stromky moruše máme v podstatě asi tři. Začalo to nevině. Pořídili jsme ji vloni na podzim, protože na ni měl chuť přítel a jeho mamka a já mám ráda tyhle plody taky (znám je jen sušené a kupuji je od kolegy). Jenže stromek do jara nepřežil (viz články Naše stromečky z března a Jarní stromečky z dubna), a tak jsme tvrdohlavě koupili ještě jeden a vysadili ho na stejné místo. Nezemřel totiž kvůli špatné půdě nebo péči, ale ožrala ho zvěř, či mu ublížil nějaký člověk (možná náhodou). Jenže ani nové rostlince se nedařilo nejlépe, protože ještě po Velikonocích přišly mrazy. Vypadalo to, že také zahyne. Světe div se, když vypadala opravdu nejhůř, z kořínků klacíku vedle (bývalý stromek z podzimu) vyrazily nové ministromečky. Možná dva nebo tři. Neměli jsme to srdce je ničit. A tak teď čekáme, jak se povede třem nebo čtyřem stromkům v takové blízkosti. Třeba se jejich kmeny nějak elegantně propletou.

Papriky
Všehovšudy mám snad jen dvě nebo tři rostlinky paprik. Ale to mi nevadí, hlavně aby z nich něco bylo.

Rajčata
V článku Rajčatová zahrádka jste si mohli poprvé přečíst, že jsem se pustila do pěstování rajčat. Ale v malém. Od sousedky a také od kolegyně z práce jsem dostala pár sazeniček, a tak jsme pohledali přebytečné, třebas i naprasklé kýbly (ještě že přítel není tak důsledný ve vyhazování úplně všeho), udělali pár dalších děr (pro tip jak na to doporučuji uvedený článek), smíchali domácí kompost s hlínou, přidali sazeničky a zavřeli do výběhu pro psa, aby byly rostlinky chráněny před kozami. I tak se jim podařilo pár větviček přes pletivo uždíbnout.

Rakytníky

Z ohryzaného pahýlku budoucí stromeček
Na podzim jsem dostala dva stromky: samičku a samečka rakytníku, abych tu měla něco svého. Do jara nevydržel ani jeden, a tak jsme tvrdohlavě koupili znovu oba nové. Jenže pak jsme si všimli, že na místě samečka raší z uschlého ohryzaného pahýlku rostlinka. Na místě samičky, kterou jsem vyhodila (Co s uschlým klackem?), nemohlo rašit nic. Trochu jsem toho litovala, protože se vzpamatoval jak sameček, tak moruše. Ale co se dalo dělat, vysadili jsme tedy samičku na stejné místo a o kousek dál druhého (nového) samečka, což je trochu smutné, protože na jednoho samečka může být i více samiček (a ty plodí). Dokud byly stromky v domácí péči, vedlo se jim skvěle, viz články Naše stromečky z března a Jarní stromečky z dubna, ale teď se venku tváří spíš přichcíple. Nejlíp vypadá starý obrozený sameček. Tak doufáme, že příští rok už budou všechny stromečky pěkné.





Rýmovník
O téhle rostlince (plectranthus amboinicus) z rodu hluchavkovitých jsem tu zatím nepsala. Také jsem ji ven zkusila vysadit poměrně nedávno. Uvádí se, že je to pokojovka a doma se jí daří tak, že by ji člověk měl pomalu začít likvidovat jako plevel. Nicméně by měla být užitečná při boji s rýmou a drobným hmyzem, který by údajně měla odpuzovat. No, mně se zdá, že ten s ní problém nemá, ale proti rýmě mi opravdu pomáhá. Netuším, jestli se jí rychleji zbavím, každopádně se mi lépe dýchá, když si k rostlince přivoním. Ani se špagety s citrony nechutnala špatně. Kolegyně mi též říkala, že by měla jít použít k naložení masa jako koření.

Ředkvičky
Snaha o vypěstování ředkvičkových lusků
Z loňských semínek jsem na jaře zasadila pár ředkviček na svůj záhonek (předešlé články k mému záhonku najdete v tomto článku u hesla Maliny). Vzešly krásně. Akorát jsem je dala příliš blízko k sobě, a tak vyrostly jenom maličké. Proto jsem z nich vyzkoušela udělat ředkvičkové lusky, jak radil jeden Čech. Je to jednoduché: jenom necháte ředkvičky přerůst. Bylo to super, akorát vyrostly jenom moc malé. Chutnají jako ředkvičky, jen míň pálí. Pěstování ředkvičkových lusků bylo úspěšné jenom tak napůl, protože některé byly dost dřevnaté a skoro všechny hrozně mrňavé.











Sléz
Slézové listy
Konečně vykvetl sléz. Na záhonku (předešlé články k tomuto tématu najdete v tomto článku u hesla Maliny) jsem měla zasazených několik semínek a vzešlo jich jenom pár. Možná jsem některé omylem hned na jaře vyplela, protože jsem si nebyla jistá, jak vypadají. Nebo je mohl ze stejného důvodu zahlušit plevel. Nicméně před dovolenou to vypadalo, že krásně pokvete, akorát listy byly obsypané mšicemi (nebo jinými parazity). Zkusila jsem z loňska osvědčenou metodu: mydlinkovou vodou důkladně postříkat.

Žádné komentáře: