Dřevěný popel

Dřevěný popel vzniká spalováním dřeva v krbu, kamnech nebo jen tak venku při dělání ohýnku. My teď máme krásná kamínka s miniaturním popelníčkem, takže musíme vysypávat popel i dvakrát během večera. Otázkou zní kam? A co s ním potom? 

Tak jsem si udělala menší literární rešerši. Základní „výzkumné“ otázky zní:

1. Co popel obsahuje?
2. Komu to svědčí?
3. Jak ho používat? Kolik? A kdy (na jaře, v době růstu, na podzim)?
4. Příp. další využití

Jak vyplývá z nadpisu, tento článek bude pojednávat pouze o popelu ze dřeva. Jednak proto, že uhlí a brikety většinou obsahují pojivo, které je pro hnojení nevhodné, a jednak v našich kamenech nesmíme pálit nic jiného než dřevo. I kominík nám to radil, ten pro změnu kvůli komínu, že prý koks (a možná i uhlí) rozežírá vápno v komíně.

1. Co popel obsahuje?

„Dokonalým spálením dřevní hmoty vzniká 6–10 % popela.“ [2] „Z 1 tuny spáleného suchého dřeva zůstane pouze malé množství popela − 2 až 17 kg.“ [3] Zde dochází k nejasnosti, protože 6–10 % popela by znamenalo, že získám 60–100 kg popela z 1000 kg dřeva podle prvního zdroje. 

To by bylo, aby v tom nebyl kámen úrazu: „... popel lze vhodně využít jako přírodní hnojivo omezující acidifikaci půdy a potenciální nevyváženost živin. Složení popela kolísá v závislosti na vstupní surovině a procesu zpracování. Širšímu použití popela jako hnojiva musí předcházet jeho chemický rozbor a zjištění potřebné hnojivé dávky.“ Můj první zdroj [1] se s tím tolik necrcal, jednoduše řekli, že dřevěným popelem lze nahradit kupovaná minerální hnojiva.  V popelu je zastoupen zejména [1] [3] [4]: 

• vápník (33 až 35 % CaCO2): „Vápník a hořčík jsou v popelu obsaženy jako uhličitany.“ [3]
• hořčík (4 až 7 % MgCO2)
• fosfor (2 až 4 % P205): rostliny ho velmi dobře vstřebávají,
• draslík (6 až 10 % K2CO3): „je obsažen ve formě uhličitanu draselného (potaše), který je vhodný pro plodiny a kultury citlivé vůči chloridům: pro drobné ovoce, plodovou zeleninu, cibuloviny a řadu okrasných rostlin. (Kdysi museli poddaní popel shromažďovat a odevzdávat právě k výrobě potaše.)“ [3]
• téměř neobsahuje dusík.

„Fyzikální a chemické složení popela závisí na charakteru spalované suroviny, místě jejího původu, způsobu zpracování dřeva a technologii procesu spalování.“ [2] „Popel je všeobecně zásaditý s vysokým podílem vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a dalších prvků. Obsah uhlíku značně kolísá podle použité technologie spalování; efektivním spalováním vzniká světle hnědý popel s minimálním obsahem uhlíku. Obsah dusíku je nízký, aplikací popela se nezvyšuje vstup dusíku do prostředí. V pojetí komerčních hnojiv může mít průměrný vzorek dřevěného popela základní živiny (N-P-K) v poměru 0–1–3.“ NPK = dusík, fosfor, draslík. „Popel lze považovat za vhodné přírodní hnojivo dodávající nedostatkové prvky, svým složením se může blížit běžně používanému vápenci.“ Článek [2] se zabývá především využitím popela v lesních porostech v rámci ochrany před acidifikací půd. Nicméně opakovaně upozorňuje, že před širším využitím musí být proveden rozbor, protože popel obsahuje velmi proměnlivé množství jednotlivých látek. „Doporučovaná dávka popela v současnosti dosahuje 3–4 tuny za dobu obmýtí na hektar v závislosti na stanovištních podmínkách a složení popela, pokusně však byly aplikovány výrazně vyšší dávky bez náznaku negativního vlivu na lesní porosty.“ Zdroj [3] a [4] uvádí NPK jako 0-1-2.

2. Komu to svědčí?

Hnojení popelem ocení [1]: 

• drobné ovoce, 
• zelenina, 
• cibule 
• okrasné rostliny.  

Díky svému vysokému pH se dřevěný popel hodí k rostlinám, které milují zásaditou půdu. Zdroj [3] uvádí silně alkalickou reakci (pH 12).

Takže se vyhněte rostlinám, které milují kyselou půdu. „Rostliny, které vyžadují kyselé půdy označujeme jako acidofilní rostliny (acidofyty). Vyhovuje jim kyselost půdy v rozmezí 3–6,4 pH. Někdy bývají rostliny, které nemají rády vápno, označovány jako vápnostřežné.“ [4] To jsou například: vřesy, azalky či borůvky [1], rododendrony [3], hortenzie, vřesovce [4].

3. Jak ho používat? Kolik? A kdy (na jaře, v době růstu, na podzim)?Je plný důležitých minerálů, které do sebe stromy v období růstu dostaly z půdy. 

Použijte 1 kg popela na 5 m². [1] Zdroj [3] uvádí rozmezí 0,5 až 2 kg na 10 m². „Specifická hmotnost je 500 g/l, to znamená, že v desetilitrovém kbelíku je 5 kg popele. Nižší dávku používáme na půdách bez potřeby vápnění. Vyšší dávky jsou vhodné tam, kde je potřeba vápnit (kyselé půdy).“

V lesním porostu je doporučována aplikace na podzim. „Půdní pH je v tomto období nižší, půdy jsou obvykle sušší a lépe prostupné a popeloviny mají dostatek času reagovat s půdou před zvýšenou potřebou živin pro růst v jarním období.“ [2]

„Popel zapravíme do půdy a na jaře ji stačí přihnojit dusíkem,“ což je jediný důležitý prvek, který v popelu chybí. [3]

Popel lze rozpustit ve vodě: pro hnojení rozmíchejte půl kila popele v litru vody. „Získaným roztokem dostatečně pohnojíte záhonek o velikosti 5 m².“ [4]

4. Případné další využití

Popel můžete sypat i do kompostu, ten obsahuje dusík, a tak doplníte i další látky. Až na to, že pak byste neměli kompost vhodný pro rostlinky milující kyselou půdu. [1] Zdroj [3] doporučuje 3 až 5 kg popela na 1 m³ kompostu.

Popel můžete přidat do vody na zalévání, popel je ve vodě rozpustný. [1]

Pomocí popela můžete čistit krbová skla, stříbrné příbory i ostatní povrchy. Nejprve hadřík navlhčete, pak namočte do popela a můžete čistit. [1] Přiznám se, že mi si na krbové sklo raději koupili čistič, protože jsme měli strach z poškrábání. Ale možná jsme byli jen zbytečně zbabělí.

Popel můžete použít na posypání chodníku. Zejména dlažbu by mohl písek či sůl poškrábat. [1]

Údajně prý miska s popelem pohlcuje zatuchlý zápach v garáži či na chalupě. [1]

Zdroje:

[1] Dřevěný popel pro zahradu i domácnost, https://www.krby-fortell.cz/vite-jak-vyuzit-dreveny-popel 

[2] Jiří Souček, Ondřej Špulák: Dřevěný popel – odpad, nebo cenná surovina?,  Lesnická práce, časopis pro lesnickou vědu a praxi, http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-01-06/dreveny-popel-odpad-nebo-cenna-surovina

[3] Dřevěný popel jako hnojivo: vápník, draslík, fosfor, iReceptář.cz, 13. 6. 2009, https://www.ireceptar.cz/zahrada/dreveny-popel-jako-hnojivo-vapnik-draslik-fosfor.html

[4] Dřevěný popel poslouží jako hnojivo, zahrada centrum, 21. 9. 2020, https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/291-dreveny-popel-poslouzi-jako-hnojivo