Budeme mít holčičku

Před nějakou dobou přišel přítel s tím, že bychom mohli rozšířit naši spokojeně žijící domácnost. Na statku máme dvě dospělé kozy, masného búrského kozlíka k nim (kterého nemáme v plánu sníst), tři rozkošná kůzlátka (která máme v plánu na podzim sníst), pět koček, slepičku a čtyři krůty. Jojo, čísla se pořád trochu mění, ale to už jste si myslím zvykli.

Nebyla jsem proti, dokud jsem se nedozvěděla, že jde o psa. Pes do naší kočičí vesnice?! Vyloučeno. Nikdo tu nemá psa! A já jsem za to ráda. Nemám ráda psy. Bojím se jich. A… považuju je za pitomé. Nesmyslně blafají a obtěžují okolí. Kadí na zahradě a jejich hovínka se musí uklízet. Na rozdíl od kozích bobků nemají přitažlivou strukturu, která se nepatlá na boty. A nedá se ani pořádně kompostovat (o tom více zde: https://udrzitelnyzivot.cz/jak-zlikvidovat-psi-hovinka-hodit-do-popelnice-bioodpadu-nebo-zkompostovat/ a v odborných zdrojích).

Když jsem nad tím přemýšlela, sepsala jsem si negativa co nejpřehledněji do jednotlivých kategorií:

• Finanční náklady: Žrádlo, bouda, výcvik, očkování, veterinář, případné rozkousané věci a další katastrofy.
• Časové náklady: Je třeba ho venčit a vychovávat – bití, dril nebo jinak (?). Nakupování žrádla.
• Ostatní náklady: Otázkou je, jak se bude snášet s kočkama. Jak bude zvládat děti – řvoucí, tahající ho za uši, ocas.
• Štěká a dělá kravál. Ale to je prý to, co chceme. No, já myslela, že jsem se přestěhovala na venkov, abych měla klid, svou rajskou idylku a až budou miminka spinkat, užívala si pohodu. Ne krotila psa.
• Dělá všude po zahradě hovna. Kolegyně sice říkala, že jejich pes byl zvyklý chodit o kouta, ale ostatní, co znám, kálí po celé zahradě. Kdo to bude u nás uklízet? A když bude zavřený v kotci?
• Kde bude ubytovaný v zimě? Nebude mu venku celý podzim, zimu a jaro smutno? A když bude doma sám a my v práci? Nebo na dovolený? (Pes doma = smrad, chlupy, škrábal by podlahu v obýváku + nutnost pouštět ho ven, když si zamane.)
• Zvládání dovolených – komu a kde necháme psa? Zvládne to on? A co ty lidi (psychicky i časově)? Třeba i jen když pojedeme na víkend k našim.

Šokem pro mě bylo, když jsem se dozvěděla (na svou omluvu doplním, že jsme nikdy psa neměli… a asi vím proč!), že štěně čůrá všude v bytě, když ho člověk nestihne odnést ven. Jak hloupé stvoření! Vždyť kotě se tak rychle naučí na kočkolit, nebo zamňoukat a nechat se pustit ven.

Když nad tím tak přemýšlím, vnímám psa spíš jako přítěž než nějakou přidanou hodnotu. Za mě negativa výrazně převažují nad pozitivy, ale taky jsem jich pár našla:

• Hlídá dům, nás. Snad. Teoreticky i dítě, kočárek.
• Je s ním sranda, miláček na mazlení.
• Možná se s ním dá běhat. (Ne, že by mě to bavilo, ale poslední dobou se trochu snažím.)

A to jsem se vážně snažila! :-)

Možná si teď říkáte, proč jsem ustoupila a jak se můžu na psa dokonce těšit.

No, je to trochu kompromis – já mám pět až šest koček, přítel psa, sežerou toho asi tak stejně (pokud pes nesežere kočky), takže to je asi fér. Hned od začátku jsme tak trochu uvažovali o pasteveckém, protože by teoreticky neměl mít zájem o zvířata, respektive o jejich zlobení. Existují dva druhy: jedni ovce pasou, druzí je hlídají, ti jsou pochopitelně lepší i jako hlídači objektu (nedávno se po okolí dost kradlo kutilské nářadí) a zvířata nehoní. Takže by se mohli snášet i s kočkama. Otázkou je, jak bude kočka snášet psa, ale s tím bohužel kromě postupného skamaráďování či nepořízení nic neudělám.

Pastevečák by se mohl nějakou dobu obejít bez lidí, protože bývá na pastvě sám se zvířaty. Taky by možná nemusel potřebovat tolik venčit, odborné zdroje se v tom značně rozcházejí, realitu popisují oběma extrémy: hodně pohybu a dlouhé procházky, i „ten se vám na zahradě plést nebude, lehne si v koutě na vyvýšené místo, bude hlídat a předstírat, že spí“. Stejné je to se štěkáním: mohutný odstrašující hlas versus „útočí jako střelná zbraň s tlumičem, aby nevyplašil pasoucí se zvířata“.

Do výběru se dostal Šarplaninec (Šarplaninský pastevecký pes), Alabaj (Středoasijský pastevecký pes) a Kavkazan (Kavkazský pastevecký pes). Zde se ještě hodí zmínit, že mě tenhle pes nadchl, sotva jsem o něm trochu slyšela, je to totiž povahově spíš kočka, ale o tom zase příště.