Srpnové plány

Tak tenhle článek jsem jaksi nestihla ani napsat, ani publikovat. Nicméně vám chci ukázat srpnovou vílu, tak jsem se to rozhodla dopsat zpětně podle toho, co jsem doopravdy zažila. Spíš než s plány vás seznámím s realitou.

Uklidila jsem skříň s papíry a šanony. Jako fakt! Hlavně jsem zatřídila obsahy všech šanonů tam, kam patří. Ještě pár drobných věcí by se v té skříni dalo probrat, to jo, ale jinak jsem nadmíru spokojená. Každý máme svůj šanon s lejstry od doktorů a jinými poznámkami. A pak jeden pro domácnost

Vyzkoušela jsem pár nových receptů od Florentýny. To je zajímavé, že tenhle cíl se mi daří celkem úspěšně plnit průběžně, i když si ho nikam nepřepisuju. Asi je to proto, že mě to baví. A je jich v těch třech kuchařkách tolik, že se vždycky nějaký dá najít i ze surovin, které mám zrovna doma, nebo náhodou koupené. Už jsem dost dlouho nedělala to, že bych si před nákupem sedla a sepsala, co potřebuju koupit, abych mohla vyzkoušet nové recepty. Samozřejmě, čím úspěšnější budu a bude mi zbývat míň a míň receptů, tím víc práce bude se do nich pustit. Logicky poslední na řadu přijdou ty, které mě nelákají chuťově, nebo se na ně špatně shánějí suroviny. Třeba takový květák je poslední dobou nesmyslně drahý.

Udělala jsem pro manželovu rodinu slavnostní oběd. Samozřejmě podle Florentýny uvařený bůček a pak pomalu upečený. Ona ho sice peče normálně, ale já teď skoro všechno peču low & slow. Se solární elektrárnou je to úplná pohodička. Ale prý ani jinak trouba při takhle nízké teplotě a osmi hodinách nemá velkou spotřebu. AI tvrdí, že 14 až 28 Kč (při průměrné ceně 7 Kč za kWh), ale v u vedeném zdroji jsem to nedohledala. Nicméně tam bylo (zdroj: https://www.klik.cz/blog/peceni-v-troube/), že průměrná spotřeba elektřiny za 1 hodinu je při pečení na 200 °C asi 0,9 kWh (kilowatthodin) u elektrické trouby, takže to bychom se dostali na 50 Kč. Akorát by se vám to asi spálilo!

Dokončila jsem svetřík pro malou. Vybrala jsem Ranunculus (již třetí). Říkám mu sice svetřík, ale je to bavlnolněné tričko spíš na léto, nebo ještě tak teď. Takže už ho i nosí. Články najdete zde. Už se úspěšně chýlím (fakt je tam tvrdé, to mě překvapilo!) ke konci i u svetříku od Knit Paint Sew nazvaném Button Stitch Baby Cardigan, kterému jsem familiárně přezdívala pestrý. Ještě se mu snažím trochu prodloužit rukávy a spodek, aby jí vydržel celou zimu.

Snažila jsem se v pletení soustředit na návody od Joji Locatelli a rozdělané projekty, proto jsem vytvořila něco, čemu říkám Léto s Joji. A trochu jsem předla.

Vyrazili jsme na dovolenou. První dovolenou s mimi. Akorát jsme byli s manželem asi každý zvlášť, protože on byl na nějaké hrozné a já na docela dobré, chvílemi super, chvílemi to bylo stejné jako doma: řev z bůhvíjakých důvodů, málo spánku a tak. Bylo to jen pět dní v Jižních Čechách, ale já to brala jako trénink, seznamovačku a oťukávání toho, zda to vůbec jde. A šlo. Jasně, není to takový jako jen ve dvou, ale to už hned tak (možná nikdy) nebude, takže proč plakat nad rozlitým mlékem. Ráda bych o dovče publikovala samostatné články, ale víte, jak je to s mým psaním poslední dobou! A to mám takové pěkné fotky! I když jen z mobilu.

Užívali jsme si hojnost sklizně. Cpali jsme se fíkama (z naší zahrádky), velkýma fialovýma a malýma zelenýma blumama rostoucíma podél silnice, nějakými těmi švestkami a hruškami a taky pár žlutými „špendlíky“.

Byli jsme pozorovat zatmění Slunce, viz samostatný článek zde.

Konečně jsem se rozhoupala a pořídila si chytrý telefon.

Začala jsem poslouchat audioknihy na rádiu Dvojka. Nejlepší byla Paula Hawkins: Dívka ve vlaku (****) a Sherlock Holmes od Čechury – deset nebo dvanáct povídek.

Natřela jsem lavičku a část dveří prádelny a vrat.