Dneska jsem se zase jednou po dlouhé době dívala na telku. Sice je to divné, ale opravdu v ní dávali něco zajímavého. Konkrétně Loupež po italsku. Jde o film z roku 2003, takže předpokládám, že už jste ho možná všichni viděli, protože já vždycky všechno vidím až jako poslední.
Ale snad nevadí, když se tu o něm jen v rychlosti zmíním. Připadá mi totiž jako ideální film. Hned zezačátku jsem se setkala s trochou vzrušení, to napětí, když člověk nechápe, co se chystá, proč se ti lidé chovají zdánlivě nelogicky, a pak najednou zjistí pravý důvod… Následovalo několik překvapení, u kterých jsem jen žasla. Všechno bylo zdánlivě jednoduchý a najednou se to úplně zvrtlo. Když už jsem si myslela, co přijde, vždy přišlo něco úplně jiného a nestačila jsem se divit, co všechno lidé mohou vymyslet. Některé scénky mě skutečně pobavily.
Pokud jste to tedy náhodou neviděli, tak vřele doporučuju. A současně děkuji svému suprovému kamarádu, který vždy ví, který film se mi bude líbit. Sice to trvalo asi půl roku, než jsem si ho viděla, ale měls pravdu jako vždy:-). Mimochodem to byl jeden z důvodů, proč jsem se na něj podívala. Ale jak tě znám, sem se nemrkneš :-(, takže ti to stejně budu muset přetlumočit, ale za ten kulturní zážitek ti moc děkuju.:-)
pondělí 20. listopadu 2006
Loupež po italsku
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Tak tenhle film jsem viděla také, protože měl dobrá hodnocení. Bylo to celkem fajn. Na promě v tutéž dobu běžel film Frekvence (mimochodem naprosto skvělý), ale viděla jsem ho už dvakrát, takže jsem se nakonec koukala na tohle. A bylo to také moc fajn:-)
Kde hledáš ta hodnocení? Máš nějakou vybranou stránku?
Okomentovat