Poštovní schránka

Wolker na toto téma napsal básničku:

 

Poštovní schránka na rohu ulice,
to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela,
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.  

atd.

 

Vzpomínka na tuhle básničku ve mně probouzí hezkou vzpomínku na kluka, který se mi líbil na základce. Byl na tuhle básničku vyvolaný z češtiny a měl ukázat metaforu, personifikace a tak dále a tak dále, samé krásné věci, které neznal.

 

Vybral větu: "Psaníčka do ní házejí..." a můj češtinář, vtipálek, suše poznamenal: "Správně. Podařilo se ti vybrat jedinou větu v celé básni, která je úplně normální." No jo, tak to dopadá, když nedáváte pozor.

 

Já ho dávám, a tak jsem na schránce v Kladrubech objevila drobnou chybku, která mi ovšem připadala vtipná. Jde o nevhodně udělanou mezeru.

 

CHOTĚB   OŘ

 

 Kdopak je asi pan Chotěb, jehož kůň se o tyto schránky stará?

Zdroj textu: 

http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jiri-wolker/postovni-schranka-host-do-domu.html#ixzz2srmNBVRT