Jarní zahrádka: rybízy a melouny

Ráda bych řekla, že je u nás jaro v plném proudu, ale zdá se, že příroda má stejně jako já pocit, že je nejspíš únor. Sice už pomalu odkvétá meruňka, ale jinak je to bída. Na loňský záhonek jsem nesázela nic, protože jsem si říkala, že se tam vysemenil měsíček i sléz. Tak chodím občas okukovat i zalévat to nic, co tam roste. 

Stromky i jahůdka zimu přežili a pomalu začínají vyhazovat pupeny, teda kromě fíkovníku, který se tváří jako když trucuje. Jen holé větve a kde nic tu nic. Přesadili jsme dva rybízy, tak teď ještě pořád čekáme, zda se ujmuly, budou plodit a půjde to jíst. Byly tak trochu plané.

K růži jsem se pokusila zasít levanduli (stejně jako dozadu za stodolu), aby odháněla breberky. Údajně vadí i kočkám, tak aby mi nechodily kadit do záhonku. Ale co si tak pamatuju Mícu, tak tak spala v levanduli ráda a pak jí krásně voněl kožíšek. Když jsem u té fialové, za stodolou nám v dubnu kvetly fialky (aspoň já si myslím, že jsou to ony).

Vedle původního záhonku jsem si na podzim zryla a pohnojila jeho pokračování a letos na jaře – před tím, než přišly ty chladné dny – vysela bylinky. Se zalévání otálím, protože když má být v noci mráz, nepřipadá mi to moudré. Teď už se snažím o pravidelnou závlahu. Ale záhonek vypadá suchý. Píchla jsem do něj cvičně pár semínek žlutých melounů, ale nevím nevím. Zrovna tak jsem jich několik umístila dozadu za stodolu ke kompostu, ale tam zatím taky zalévám jen hlínu. Těm v květináčích se daří o něco lépe, i když to pořád není žádná sláva: na dlouhém klátícím se stonku dva placaté lístečky. Asi budeme mít melouny zase jenom z Lídlu.