A zpátky k prasátkům

Prase divoké, černá zvěř, kanec, kňour, divočák, tak všelijak se mu u nás říká.

Bachyně s pěti malejma selátkama

Prase divoké v průměru váží 50 až 90 kilo a dorůstá výšky 120 až 180 cm, v kohoutku měří přibližně 90 cm. Podle naučné cedule se v lidské kultuře objevuje už od pradávna, většinou jako významný zdroj potravy nebo symbol síly. „Velmi často se objevuje v bájesloví, kde vystupuje po boku některého z bohů.“ [1] AI souhlasí [2]:  „V řecké mytologii je například známé Erymanthské prase, které bylo jedním z dvanácti úkolů Hérakla. V keltské mytologii může být divoké prase spojováno s bohyní Cernunnos, která je často zobrazována s prasaty a je považována za ochránkyni zvířat a divoké přírody. V hinduismu je divoké prase spojováno s bohem Višnu, který měl jednu ze svých deseti inkarnací ve formě prasete Varáhy, aby zachránil Zemi před démony. Tyto příklady ukazují, jak divoké prase symbolizuje sílu, plodnost a ochranu v různých náboženských a mýtických kontextech.“ Snažila jsem se uvedená tvrzení dohledat a vypadá to, že je všechno správně (viz zdroj Černá zvěř v mytologii [4]), tam se uvádí následující božstva spojená s kanci:

• „ve starém Egyptě zjevovala bohyně Nut příležitostně jako bachyně“
• „V nejstarších védských písemnostech má bůh stvořitel – Brahma jednoznačně podobu kňoura. (...) V průběhu doby však uctívání boha Višnu zvítězilo nad uctíváním Brahmy a jako kňour začal být znázorňován Višnu.“
• U Řeků jich je hned několik: již zmiňovaný erymantský kanec, podobné škody působil kalydonský kanec, kterého za trest poslala bohyně lovu Artemis na úrodu krále Oinea, když jednou zapomněl přinést povinnou děkovnou oběť. „Také Héraklův přítel a spolubojovník Théseus na žádost rolníků usmrtil v Krommyónu šedou bachyni, která ničila úrodu na polích.“ Jedna z pověstí praví, že krásného Adonise, do kterého byla zamilovaná dokonce sama Afrodita, při lovu zabil svými kly kanec. Kam spadla Adonisova krev, tam vykvetly červené podzimní květy hlaváčku (celý botanický rod nese název Adonis). „Adonis byl původně bohem obilí a není bez zajímavosti, že byl znázorňován v podobě kance.“ „Zvěřina černé zvěře měla podle představ starých Řeků moc, toho, kdo ji pojídal, změnit ve statečného a neohroženého bojovníka. Achilleus, který byl od mládí krmen játry černé zvěře, již jako desetiletý usmrtil holýma rukama kance a v běhu předstihl jelena.“
• Římský bůh zemědělství - Saturnus - „jezdil na voze taženém kancem se zlatými štětinami, které symbolizují sluneční paprsky. K jeho poctě byla o zimním slunovratu obětována prasata a pořádaly se několikadenní slavnosti, zvané saturálie.“
• „U Keltů patřil kanec mezi božstva. Nazývali ho moccus a jeho postavu často odlévali do bronzu.“
• „Ve slovanském bájesloví byl kanec s mohutnými bílými zbraněmi průvodcem nejvyššího boha Svantovíta, jehož kult byl uctíván v Arkoně na ostrově Rujana. ... I Radegastův průvodce byl posvátný kanec. ... Slované slavili v období vánoc zimní slunovrat, podobnou slavnost, jakou byly římské saturnálie. V tomto období se ve velkém množství porážela prasata jako symbol Slunce, jehož návrat se očekával. Prase se stalo symbolem hojnosti, úspěchu a štěstí.“
• Severský bůh plodnosti Frey(r) jezdil na posvátném kanci Gullinbursti se zlatými štětinami.
• „Pro křesťanství bylo prase zosobněním ďábla, neboť je považováno za tvora smyslného, nenasytného a nečistého.“
• V čínském kalendáři je jedním ze 12 zvířat prase.
• Pro Japonce je divoký kanec projevem opravdového bojovníka. V jeho podobě si představovali boha války Usa Hachiman. „Když do Japonska pronikl budhismus, který zakazuje věřícím požívat maso teplokrevných živočichů, začali tamní řezníci označovat zvěřinu černé zvěře za maso horského kytovce. Proto se japonští budhisté mohou nadále těšit z pečeně z černé zvěře.“

„V současné době se s ním můžeme setkat jako s častým námětem erbů mnoha světových měst.“ [1] Zeptala jsem se AI [3], ale nedostala jsem dobré výsledky. Florencie má v erbu kdovíjaké rostlinné motivy. Sice jsem našla, že u Mercato Nuovo mají bronzovou sochu kance ze 17. století vytvořenou dle římského mramorového originálu, ale to se nepočítá. Dokonce mi Microsoft Copilot tvrdí: „Hradec Králové v České republice má ve znaku stříbrného kance.“ Ale znakem města je dvouocasý bílý lev s písmenem G mezi tlapama. Aberdeen ve Skotsku má ve znaku tři věže, nikoliv stojící prasata ;-).

Zatímco naši Šelmberkové tam jednoznačně mají divočáka. Nebo obec Běleč, Blatná, Březí, Budětice, Buzice, Černíky, Drahlín..., Kunemil..., Svatý Jan pod Skalou,... celkem 30 obcí, jak se můžete sami podívat zde v Registru komunálních symbolů, když zadáte „kančí hlava“. Výraz „kanec“ vám hodí jiné výsledky, ale některé bohužel s kancem nesouvisí. Zato Louňovice pod Blaníkem nebo Vepříkov tam mají krásně celého divočáka. Vepřová tam má opět jen hlavu.

Dírou mezi prkny v podlaze fotím selátka, všimněte si toho bílého

Už je čas jít

Zdroj:

[1] naučná cedule Zvěř/Das Wild v oboře Linhart
[2] Microsoft Copilot, dotaz: S jakými bohy se pojí divoké prase? 1. 5. 2024
[3] Microsoft Copilot, dotaz: Kdo má v erbu divoké prase? Znáš nějaká taková světová města? 1. 5. 2024

[4] Rakušan, Ctirad. Černá zvěř v mytologii. Řád svatého Huberta. https://www.radsvatehohuberta.cz/en/about-us/historie/zver-v-mytologii/131-mytologie-cerna, cit. 1. 5. 2024