S neznámou spolucestující jsme zjistily, že toho máme dost společného – lásku k Doylovi (Sherlocku Holmesovi), květinám, fotografování, cestování, výletům, architektuře… pozitivní přístup k životu. Ach jaká to krása strávit takto cestu autobusem.
Na nádraží mě čekal manžel a pomohl mi s batohem, to jen umocnilo můj skvělý pocit z dovolené. Tak přesně takhle by to mělo vypadat! Šťastnější už být nemůžu!
Ukázalo se, že ještě o trochu ano. Dorazila jsem velmi brzy, takže bez obtíží stihnu sesternu, paní doktorku a pak také oběd. A dokonce ještě první proceduru – masáž zad. Zrovna mi dost nepříjemně zatuhl krk, takže se to bude rozhodně hodit.
Masáž byla super a navíc jsem se dozvěděla nějaké cviky proti karpálním tunelům. Mohlo by je zhoršovat pletení? Doktorka i masérka mi nezávisle na sobě řekly, že si to nemyslí, protože babičky pletly a problémy s karpály neměly. Jenže já dvě takové zrovna znám. Ale jak zjistit, jestli to souvisí s pletením?
(Microsoft Copilot si myslí, že by mohlo, protože „opakované a silné ohýbání a natahování zápěstí zvyšuje riziko karpálního syndromu, zejména pokud je spojeno s silným sevřením.“)
Večer jsme se vyrazili podívat do města. Zaujal mě zajímavý kostelík kousek od centra patřící Církvi československé husitské. Myslím, že z fotky hezky vidíte i jaké máme počasí.
Kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech |
Žádné komentáře:
Okomentovat