Od rána mi bylo nepochopitelně špatně. Hodně mě bolela záda v tom trojúhelníku nahoře mezi lopatkama. A taky ty dva „panty“, na kterých drží hlava. Byla jsem strašlivě unavená a v podstatě pořád spala. To trochu pomáhalo.
Nejdřív mě vzbudila lázeňská, když volala na pevnou linku na pokoji, že můžu už jít na perličkovou koupel dřív (snad o hodinu). Měla jsem na sobě domácí úbor, který mylně pokládala za pyžamo. Manžel si dělal srandu, že budu po hotelu známá jako pyžamový fantom. Byla jsem tak strašně unavená, že jsem měla problém neusnout i ve vaně.
Potom se mi povedl malý trapásek – pamatovala jsem si, že mám jít na lymfodrenáž až po obědě, někdy ve 13:15. Jenže jsem si to pamatovala blbě. V jedenáct mi volala paní, jestli nemám být na lymfodrenáži. Ačkoliv jsem si byla jistá že ne, řekla jsem, že se podívám a pak nevěřícně a rozespale zírala na papír, kde bylo napsáno, že tam mám být v jedenáct. Tak jsem rychle v tepláčkách utíkala do prvního patra a nechala se zapnout do „zavinovačky“, kde má člověk každou nohu zvlášť a pytel se postupně od tlapiček nafukuje a stlačuje vás. Myslím, že byl ještě pořád na suchý zip, i když si manžel liboval, že tady mají na klasické zipy a že mu to připadá lepší, protože se pak nerozepíná.
V poledne jsem se dovlekla na oběd, snědla polovinu roztomilých malých tvarohových knedlíčků, které byly posypané piškoty, a pak zase zalezla do postele. Manžel mi namazal záda nějakým hřejivým krémem a já spala do čtyřech nebo do pěti. Pak jsem začala poslouchat film, na který se koukal a poslední třetinu zhlédla s ním. Tatínkova sláva (***) je spíš lyrický než nějak zvlášť dějový film z roku 1990, ale je to příjemná a trošku i veselá oddychovka. Na ČSFD má 83 %, což mi přijde trochu přehnané, ale proč ne. Doporučila bych vám to takhle na sobotní deštivé odpoledne.
Večer na chvíli neprší, a tak se zase jdeme projít po Mlýnské kolonádě a jen tak centrem. Obdivujeme zdobení jednotlivých domů a je nám líto těch, které jsou poněkud zchátralé a jsou na nich cedulky „na prodej“. Na závěr si nabereme Sadový pramen a jdeme si číst na pokoj Angeliku.
Žádné komentáře:
Okomentovat