Neplodný pondělí

Je pondělí. První pracovní den. Člověk by měl být plný sil, odpočinutý po víkendu, a tak by měl tvořit a makat jako nikdy v týdnu. Dobře, při předpokladu pomalého rozjezdu by měl být nejproduktivnější v úterý nebo ve středu, než se zase „opotřebuje“.

Já dnes pociťuji pracovní krizi. Mám na čem dělat, chuť nemám, ale to je vedlejší… a nějak na tom nedělám. Příčin je spousta. Například mám nový počítač. Lépe řečeno jiný počítač, neboť jsem se přestěhovala do jiné kanceláře. Je podstatně pomalejší než ten minulý a hlavně v něm ještě nemám soubory, které ke své práci potřebuji. Polovinu věcí musím přenastavit – například automatické opravy ve Wordu, protože kdoví, co by mi pod rukama samovolně vzniklo.

Kontrola mailů byl také několikahodinový „porod“, neboť jsem minulý týden byla zaneprázdněna důležitější prací. Nicméně nyní ve tři hodiny už mám stůl čistý (obrazně řečeno) a můžu se pustit do práce. Jenže komu by se teď chtělo?

Na druhou stranu chci využít drahocenného času a pro svůj vlastní dobrý pocit něco pořádného udělat. Něco, díky čemu si večer řeknu: „Fajn, tak se mi konečně povedlo to a to.“ Vzala jsem si teda do ruky knihu a pustila se do studia obtížné problematiky, které se už dlouho dobu vyhýbám, protože ji považuji za složitou a přitom nudnou. Jde o to, jak je legislativně upravena společenská odpovědnost firem, tak kdybyste k tomuto tématu něco měli, stačí napsat ;-).