Hádám, že už jsem to delší dobu neudělala, ale tentokrát jsem neodolala a pořídila si odměnu dřív, než bylo skutečně za co. Mám toho teď v práci hodně. No, jak se to vezme. Všehovšude se mi slezly jen dva velice časově náročné projekty. Oba jsou naléhavé a zároveň velice důležité, ani jeden se nedá odložit nebo delegovat - stejně není komu - a ani mi s nimi nemůže nikdo pomoci, takže se s tím musím poprat sama, jak nejlíp to půjde a doufat, že to dopadne dobře. Nikdy jsem ještě nic podobného nedělala.
Před pár dny jsem šla kolem Vietnamců v podchodu a přemýšlela, jak si tam může někdo něco koupit. Kdoví, třeba by bylo fajn si hned u nádraží otevřít obchod - nějaký super kvalitní, značkový a drahý - vždyť kolem nádraží chodí skoro každý... no, ne každý ale podchodem, to je pravda. Ale to je teď vedlejší. Zkrátka jsem si říkala, že bych si tam rozhodně boty nekupovala. A když jsem se vracela zpátky, uviděla jsem tam obrovské množství šál a šátků (pro ty mám slabost) a hlavně jsem zahlédla ten, o kterém jsem básnila před Vánoci a Ježíšek mi ho nedonesl. Je to taková zvláštnůstka. Je hebká, zdá se že teplá a obě strany jsou proti sobě inverzní v barvách. Už se nemůžu dočkat, až si udělám modrý týden a obléknu si ji.
2 komentáře:
Pěkné. Já se snažím něco vyřešit, ale rozhodla jsem se, že se zřejmě odměním i když se mi to nepodaří (letos). Protože to trápení co teď mám si zaslouží být vykoupeno nějakou tou odměnou:-)
U nás začalo mrznout, takže šálu možno vytáhnout:-) Pokud máš tedy modrý týden:-)
Jojo, mám.:-) Už jsem ji vytáhla, neb je teplá a měkkoučká. K té odměně - doporučuji pořádnou pro potěšení a nějaký bonus v případě, že se to přece jen povede. Aby to nevyšlo nakonec na stejno. Jinak odměnu se snažím dávat, když se potřebuju motivovat a můžu ovlivnit výsledek, tedy pokud se chci přinutit něco udělat, ne jen když to vyjde nebo nevyjde samo.
Okomentovat