Na minulý víkend jsem se opravdu těšila – žádné povinnosti a konečně naplánovaný první výletek na motorce. Ale úporný kašel a horečka udělaly konec mým nadějím. Musela jsem hezky zůstat doma a v pondělí navíc naklusat k doktorce.
V čekárně to bylo hotové utrpení: odporný dávivý kašel mě dusil, až mi tekly slzy po tvářích, posmrkala jsem snad deset kapesníků a celou dobu se modlila, aby se mi z kašle neudělalo na zvracení. Nevím proč, ale zvracet před lidma mi podobně jako pláč na veřejnosti, připadá děsně ponižující. Naštěstí to bylo v pořádku, jenom jsem byla hrozně vyčerpaná.
Doktorka se zeptala, co mi je. Koukla mi do krku, poslechla si mě a řekla, že mi to slezlo na průdušky, takže dostanu antibiotika. Já, odpůrce všech prášků, a antibiotika! Bezva! A pak ještě kapky na kašel, prášky na žaludek – to kvůli těm antibiotikům (bude lepší je jíst po jídle) – a ještě něco proti horečce a na záněty.
S díky, ale naštvaná jsem si nechala napsat neschopenku. Zlobila jsem se sama na sebe, že jsem si dovolila chytit nějakého bacila, že jsem nebyla opatrnější v prevenci... Možná kdybych se v sobotu neslunila... To by stejně nepomohlo, když jsem měla kašel už od úterý. Zrovna teď! Teď, když toho mám v práci tolik. Zrovna jedno z těch krizových období, kdy se toho spousta děje, kdy bych měla být při tom, potřebují mě kolegové a hlavně zákazníci! Informace si ještě pořád ověřuji u své předchůdkyně, mám toho spoustu a zrovna teď budu nemocná. Ach jo.
I kolem disertace se to teď rozjelo a každý den je drahocenný. Bezmocně jsem se dovlekla do lékárny a nechala si znovu vysvětlit, jak se co bere. S upřímným obdivem k důchodcům, kteří musí kombinovat nejrůznější léky, jsem se vracela domů. Jak alchymistické zaříkadlo jsem si opakovala:
- čtyřikrát denně 20 kapek Bromhexinu 12 BC (bez alkoholu i cukru), vhodné do pěti do večera, abych celou noc nekašlala,
- ráno a večer Panadol Extra Rapide,
- během oběda Linex Forte, což jsou mléčné bakterie Lactobacillus acidophilus (LA-5) a Bifidobacterium animalis subsp. lactis (BB-12)
- a hodinu poté antibiotika Doxybene. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že když se vezmou až dlouho po jídle (asi dvě hodiny), může vám to celkem dost nesednout.
Žádné komentáře:
Okomentovat