pátek 7. prosince 2018

Kathleen E. Woodiwiss: Květy na vodě (***)

Knihu už jsem kdysi dříve četla, ale vůbec to nevadilo. 

Woodiwiss, Kathleen E.: Květy na vodě. Praha: 2015. Vydala Euromedia Group, k. s. – Ikar jako svou 7753. publikaci. Z anglického originálu Petals on the River (Avon Book, New York, 1997) přeložila Irena Klímová-Ročková. 376 stran. ISBN je 978-80-249-2783-1. Vydání druhé.

Hlavní hrdinkou je jako obvykle krásná dívka. Tentokrát je z dobré rodiny anglického obchodníka. Rusovlasá Irka Shemaine O'Hearnová se má brzy vdát za krásného markýze Maurice du Mercer. Jenže je křivě obviněna z krádeže, nespravedlivě (a rychle) odsouzena a v poutech odeslána na lodi s trestanci do Ameriky. Hrdá a tvrdohlavá Shemaine tuší, že za vším může být babička Edith jejího vyvoleného, která by pro svého vnuka chtěla někoho s rodokmenem, ne jen dceru chlápka, který se vlastní pílí vypracoval k bohatství. V městečku Newportes Newes ve Virginii ji koupí Gage Thornton, výrobce nábytku toužící postavit loď, který hledá chůvu pro svého malého synka Andrewa. Jeho žena Victorie totiž před rokem zemřela při pádu z rozestavěné lodi a už pomalu šílí z Roxanne, která se mu stará o synka i domácnost a neustále ho touží dostat do chomoutu.

Tolik z tiráže, další část prozrazuje děj. Základní pár je jasný Shemaine a Gage Thornton, jenž se v koloniích taky neocitl náhodou – utekl tam před svým otcem Wiliamem, který ho nutil do sňatku s dívkou, jež tvrdila, že ji Gage přivedl do jiného stavu, což ovšem nebyla pravda. Shemaine chce pro jistotu zavraždit babička Maurice, protože ten ji hledá a stále by ji chtěl za ženu, ale pase po ní (trochu z nepochopitelných důvodů) námořník Jacob Potts (asi že si od něj nic nenechala líbit) a prostitutka Morisa, které Shemaine zkazila její pověst na lodi a ostatní ženy jí přestaly poslouchat. Samozřejmě by ji ráda viděla mrtvou i Roxanne, která chce Gage buď pro sebe, nebo se mu aspoň pomstít – mohli by ho pověsit za smrt jeho druhé ženy, když jí nikdo nevěří, že tu první nezabil. Což ona musí vědět, protože to narafičila tak, aby ji zabil mrzák Kain (o němž nevěděla, že je její bratr). Předstírala, že se s ním přátelí a využívala jeho neuvědomované síly, když se jí někdo znelíbil. Potíž nastala, když se Shemaine ke Kainovi chovala hezky (bláznivě a zkratkovitě napadla Pottse, který byl výrazně větší a silnější než ona, když bil Kaina) a on ji proto nechtěla zabít. 

A samozřejmě se vše zkomplikuje, když se do kolonií dostane Gageův otec, jenž nemůže pochopit, že si jeho syn (syn lorda!) vzal trestankyni, která provedla bůhvíco. Nebo Shemaininy rodiče a bývalý snoubenec, kteří pro změnu slyšeli o tom, že Gage zavraždil svou první ženu a ji určitě zneužíval a donutil ke sňatku okolnostmi, když si ji koupil jako otrokyni. Takže tradičně jsou proti sňatku všichni, kromě zúčastněných a Andrewa, který má novou maminku taky rád.

(Gage ji vzal do náručí poté, co si ji koupil.) „Jestli chce nějaká stará klepna stát v lijáku a civět na nás, já jí v tom bránit nebudu!“ zavrčel. „Pokud jde o mě, hodlám se dostat co nejdřív domů a nechce čekat, až se zmátoříte.“ (str. 52)

„To by se asi nehodilo, pane.“
„A proč ne, jestli se můžu zeptat?“ ozval se stroze. „Vaše zápěstí a kotníky potřebují ošetřit, Shemaine, a tím, že je namažu, přece neohrozím vaši nevinnost. Věřte mi, že byste poznala, kdybych to někdy chtěl udělat. Rozhodně bych nezačal ani od kotníků, ani od zápěstí.“ Sklouzl jí pohledem na ňadra, zvýrazněná vypasovanými šaty, jako by naznačoval, kde by to místo bylo, ale potom zase rychle zvedl oči k jejímu ohromenému pohledu. (str. 67)

(Viděl ji jen lehce zakrytou příliš krátkým ručníkem po koupeli.) „Jestli jste si náhodou nevšiml, tenhle ručník se za vhodné oblečení rozhodně považovat nedá.“
„Promiňte, Shemaine,“ škublo Gageovi pobaveně v koutcích, „pohled na vás je tak příjemný, že jsem si neuvědomil, že by vám to mohlo vadit.“
Zvedla uraženě bradu a blesklo jí hlavou, zda ho nepovzbudila svým mlčením. Okamžitě to napravila. „Ano, vadí mi to, pane Thorntone. A to, co vám vidím v očích, mě zneklidňuje. Nemáte-li v úmyslu mě zneužít, pak vás prosím, abyste odešel, než si to rozmyslíte.“ (str. 147)

Několikrát maně zavadil o její ňadro a stehnem se jí tu a tam otřel o nohu. Ani několik sukní ji neochránilo, aby každý takový dotek nevnímala, jako by jí po těle přejížděl kusem rozžhaveného železa. Na to by potřebovala přinejmenším brnění. (str. 149) (Domnívám se, že brnění není správnou ochranou proti rozžhavenému železu. ;-))

(Gage vzal Shemaine na tancovačku, což bylo dost nezvyklé – otrokyně a trestankyně se svým pánem. Některé lidi to logicky pohoršovalo.) „Všichni se na nás dívají,“ zašeptala shemaine celá uzardělá. A opravdu. Několik lidí neváhalo přijít až těsně k řadě tančících, aby mělo lepší výhled. Mezi zvědavci byla i Roxanne, jež kvůli tomu dokonce opustila své místo u vchodu.
„Mají dobrý důvod,“ odpověděl zadýchaně Gage. „Jste to nejpohlednější děvče v sále.“
„Ale oni se dívají na nás oba,“ upozornila ho Shemaine, když se při tanci opět ocitla v jeho blízkosti. „Myslíte si, že čekají, že uděláme něco skandálního?“
„Možná bychom měli,“ sondoval Gage se spikleneckým úsměvem. V duchu rychle zvažoval možnosti, které přicházely v dané situaci v úvahu, a pak se rozhodl. „Polibek bude stačit.“ 
„To neuděláte,“ polekaně zašeptala Shemaine.
V Gageových očích to šibalsky zajiskřilo. „Že ne?“
Shemaine ani na chvilku nezapochybovala, že Gage Thornton udělá, co se mu zlíbí, a proto se snažila uniknout z jeho bezprostředního dosahu. Chytil ji ale kolem pasu, a na okamžik ji tak uvěznil po svém boku. Zašumění, které se ozvalo v řadách přihlížejících, bylo důkazem, že je lidé stále bedlivě sledují.
„Zůstaňte tady, nebo vás políbím hned teď,“ zahrozil Gage a paží ji stále k sobě tiskl. 
Shemaine přikývla. Udělala by cokoli, aby zabránila pobouření, jež by jeho čin vyvolal. „Mary Margaret měla pravdu.“
„V čem?“
Shemaine se neubránila úsměvu, který se jí dral na rty. „Že jste ďábel.“
Gage zaklonil hlavu a hlasitě se rozesmál, což vyvolalo vlnu údivu u všech, kteří stáli okolo. Takhle ho neviděli hodně dlouho. (str. 193–194)

„Přitáhnout sem mezi slušný lidi kriminálnici! To je neuvěřitelný, jak si některý lidi dovolej urážet sousedy.“
Gage se prudce otočil a kousek za sebou viděl Samuela Myerse spolu s Almou Pettycombovou a dalšími jí podobnými klepnami, jež se shromáždily opodál, aby mohly párek mladých lidí nerušeně pozorovat. V jejich společnosti se Myers cítil bezpečný před případnou odplatou. Jakmile se však Gage s hrozivým zavrčením zvedl od stolu, všechny se rozprchla, jako když střelí. Gage měl tisíc chutí si to s Myersem vyříkat, ale Shemaine i Sly mu v tom, každý po svém, zabránili. Shemaine něžným stiskem ruky a Sly hřmotným naléháním.
„Prosím tě, Gagi, tý nuly si nevšímej,“ naléhal Sly dostatečně hlasitě, aby ho Myers slyšel. „Nestojí za to se s ním špinit.“
„Ty blboune pitomej! Komu tady budeš řikat nula!“ obořil se na něj Myers a v návalu zlosti se o krok či dva přiblížil k Slyově židli. 
Při vidině toho, co by mohlo následovat, se Gilian potěšeně zahihňal. „Nandej mu to, Slyi!“
Muži se nijak nesnažili zakrýt své veselí, s nímž sledovali Slye, jenž se pomalu zvedal od stolu. Myers jej pozoroval podmračeným pohledem, stoupajícím stále výš, až byl nucen téměř zaklonit hlavu, aby vůbec mohl pohlédnout Slyovi do tváře. Při tom pohledu mu však notně poklesla čelist. Několikrát jen naprázdno polkl a beze slov, jež mu došla, si měřil výšku a mohutnost svého protivníka. 
„Jmenuju se Sly Tucker, jestli vás to zajímá,“ vyrazil na něj Sly.
„Ano, tedy, ehm, myslím, že už vás nebudu dál zdržovat,“ dal se Myers na spěšný ústup. „Omlouvám se, že jsem vás vyrušil.“
Když se Sly opět posadil, Gage se přidušeně rozesmál. „Ty máš na některé lidi ohromně uklidňující vliv, Slyi.“ (str. 195–196) 

„Vaše dcera spala do svatba v podkroví, pane O'Hearne. Ale momentálně tam přebývá můj otec, zotavující se z vážného poranění. Máme ještě dalšího hosta, ženu, s níž bude sdílet ložnici mého syna vaše manželka.“
„Pročpak by ona nemohla spát s naší dcerou?“
Gage na něj upřel pohled a pomalu odděloval slova, jako by mluvil s hlupákem. „Protože s vaší dcerou spím já a rozhodně nestojím o to spát s vaší ženou.“ (str. 296)

Žádné komentáře: