úterý 25. prosince 2018

Recenze na pohádky 2018

V letošním roce se na obrazovkách objevily dvě nové pohádky: Kouzelník Žito od Zdeňka Zelenky a O zakletém králi a odvážném Martinovi od Petera Bebjaka. Obě jsem ohodnotila třemi hvězdičkami, tedy jako průměr. Takové trochu lepší pohádky než jenom k pletení. V recenzích mám tuto kategorii popsanou jako „dobré, dá se jednou vidět, aby měl člověk přehled“. To je ale v podstatě lichotivé hodnocení, protože čtyři hvězdičky jsou výjimečné a říkají, že byste film měli vidět. Mělo by v něm být něco opravdu originálního. A pět hvězdiček? To už je opravdová elita úžasné, možno koukat znovu a znovu! :-)“ Pokud chcete vidět, kdo tuhle kategorii obsadil, můžete juknout sem: moje Recenze filmů.

Kouzelník Žito (*** )

Tahle pohádka/ komedie si chudák na ČSFD získala jenom 23 %. Já bych to neviděla tak kriticky. Princezna je hodná a hezké, kluk jménem Žito taky hezký, čestný, milý a uvěřitelný, František z Básníků tedy Pavel Kříž coby kníže Neklan zlý a také velice uvěřitelný. A dva čerti jsou rovněž super. Takže v čem je problém?

Děj: V žitě je nalezeno miminko, kterého se ujme kořenářka Apolena (Jiřina Bohdalová) a pojmenuje ho právě podle tohoto obilí: Žito. Snad jen tato část mi připadá divná a neuvěřitelná, ještě že to se stejnou logikou nedělají i jiní. Žito nechce vybírat nespravedlivé daně a snaží se je bojkotovat po svém. Poctivý Žito se zalíbí nejen princezně Adélce, ale také čertici Filištíně, která mu nejprve nabízí bohatství a moc, a když to nefunguje, daruje mu čarovný kámen, který plní přání. A tak se z obyčejného kluka stane „kouzelník“. A tady je druhá věc, která se mi moc nelíbí – hraje si tak trochu na boha. Kdo se mu zdá nepoctivý, toho trestá.

Hrají: Denis Šafařík (Žito), Anna Kadeřávková (princezna), Pavel Kříž (zloduch kníže Neklan prahnoucí po majetku a trůnu), Tatiana Vilhelmová (čertice Filištína), Pavel Liška (čert), Jiřina Bohdalová (kořenářka), Petr Kostka (král), Ivan Martinka, Jakub Novotný (kamarád Žita) a další.

O zakletém králi a odvážném Martinovi (***)

Na ČSFD má pohádka 64 % a to měla před pár dny 61 %, zjevně se lidem líbí víc než ta první uváděná. Já je hodnotím tak nějak nastejno. Možná tuhle vnímám i jako horší. Nápad je fajn – zkamení každý, kdo mu pohlédne do očí. OK, tak máme slepého hlavního hrdinu. To je vtipné řešení, které zlého černokněžníka vyděsí. Jenže! Jedno véééélké JENŽE. Slepec, který podkovává koně? To jako fakt? To je moc velká kravina i na mě. A když se vydává hledat princeznu sám a bez pomoci na koni. Ok, tady by se to ještě dalo navléknout, že ji za ním dovede kůň. Ale on pak půjde sám? A ani si jako slepec nehledá cestu holí? To se snad dalo od někoho nevidomého naučit (aspoň trochu... tak aby to nepoznal i úplný amatér... aby se dalo věřit, že ten člověk vážně nevidí!). A jak proboha svázal ježibabu, když nikde po ruce neměl lano?

Kritika říká, že se jedná o vykrádačku všech možných pohádek. Souhlasím s tím, že to tak to vypadá skoro vždycky a často tomu tak je, co taky pořád chcete vymýšlet nového? V tomto případě to ani nijak zvlášť nevadí, jen zrovna ten důvod proč s sebou brát kocoura byl trochu podivný... Vždyť to je jen hloupě převzato z Kocoura v botách, ale tam byl zlý černokněžník lstí donucen změnit se v myš. Zde k tomu neměl nejmenší důvod. A kdyby se změnil v netopýra nebo můru, bylo by po ptákách...

Děj: Žil byl v jednom království král Svarog a ten měl čarovnou korunu, s jejíž pomocí šlo leckoho uzdravit. Jenže jeho zem chtěl získat jeho proradný rádce jménem Vlkan. Když se mu to nepodařilo a Svarog neodevzdal korunu dobrovolně a on se nemohl se stát vládcem jeho říše, alespoň ho proklel. Kdo se na krále Svaroga podívá, ten zkamení. A tak tomu bylo snad tisíce let. (Nechápu, proč pořád do Svarogova království lezou lidi a proč se on neschová za sloup a neřekne jim, že ho nesmějí vidět.)

Otec (král) princezny Michaely onemocněl a ona se rozhodla najít Svarogovo začarované království, aby ho zachránila. Cestou se zastaví v jedné vesnici, protože potřebuje okovat koně a nabrousit meč. Kovářem je tu sympatický Martin. Hned se nabízí, že princeznu doprovodí, vůbec mu nevadí, že je slepý. Ale jeho matka nechce, aby chodil někam do hor a tak mu dá uspávací čaj a nechá princeznu odjet samotnou. Když se po pár dnech vrátí její kůň sám (těžko říct, jak ho poznal), vypraví se Martin za princeznou. 

Ještě že se k němu přidá nenažraný skřítek, který mluví ve verších a miluje povidlové buchty. Několikrát Martinovi dobře poradí, třeba i ohledně ježibaby, která bydlí v perníkové chaloupce.

Žádné komentáře: