neděle 14. června 2020

Deštivá neděle mi vůbec nevadí

Možná byste očekávali, že po zábavě budeme vyspávat, ale vzhledem k počasí jsme se včera nakonec rozhodli, že trsat nepůjdeme a necháme si to na příště. Ještě v autobuse se mi o TYPácích v Roztokách zmínila o málo starší paní, která se zeptala, zda si může přisednout. Nebyla jsem moc ráda (bezpečná vzdálenost ohledně koronaviru, však víte), ale autobus byl celkem plný, takže jsem kývla, že může (co taky jiného, že?). 

Hned se zmínila, že už jsme spolu jeli odpoledne do Prahy. Fakticky? napadlo mě, ale pak jsem si vzpomněla na její lehce strakaté šaty. Z cesty do Prahy jsem si pamatovala tři starší ženské, které cestovaly s chlapem, a byly takové trochu divné. Nejdřív vyvalené, že autobus všude zastavuje, pak si posunovaly (aby koukal nos) či úplně sundávaly roušku, a celkově mi nebyly moc sympatické, i když je fajn, že ve svém věku podnikají výlety a sportují (pravděpodobně víc než já, protože jedna měla hodně svalnatý ruce a druhá nohy).

Vypadala, že si chce povídat, tak jsem se zeptala, odkud jede, a řekla jsem jí, že já z pletařského setkání. Což se skoro dalo očekávat, protože jsem na klíně měla rozpletený Avion (viz zde), ve kterém už jsem ovšem výrazně dál (brzy bude článek s číslem 2 ;-)). Ona jela z důchoďáku, kde byla navštívit maminku. Teďka je to hustý i tam, člověk se musí objednat na konkrétní půlhodinu a na návštěvu mohou přijít pouze dva lidi naráz, protože na chodbě jsou s ubytovanými i hosté ostatních. Všichni dostávají z hygienických důvodů jejich jednorázové roušky. Řekla jsem, že to chápu, protože je jasné, že teď už každý nosí tu svou jednu jedinou měsíc nepranou. (Fuj.)

Jak jsme si tak povídaly, dospěly jsme i k tomu, že jsem dnes chtěla jít s přítelem na zábavu v Roztokách, kde ona vystupuje, ale že jak pořád střídavě prší, tak se nám nechtělo jít někam pod širé nebe. Navíc byl omezený vstup a my neměli lístek předem zakoupený, tak jsme si říkali, že tam možná s velkou slávou přijedeme a oni řeknou: „Smůla, už máme vyprodáno.“ Řekla, že vůbec nevěděla, že tu dnes něco je, ale že oni půjdou 20. června. Pak mi – ještě z autobusu – ukazovala plakát, na co že to jde. A byl to TYP.

A tak jsem dneska konečně dozavařovala druhou část jahodové marmelády a udělala jsem jahodový koláč a zmrzlinu se Salkem.

Žádné komentáře: