Onehdy se nám povedla ne tak úplně dobrá věc při ohřívání chleba v mikrovlnce. Byl už trochu starší, tak jsme ho chtěli prohnat mikrovlnkou, abychom si mohli být jisti, že na něm nejsou třeba nějaké škodlivé zárodky plísně. Děláme to i se staršími rohlíky, protože pak prima změknou.
Předchozí krajíčky jsme dali na dvě minuty a pak ještě jednou na dvě. A bylo to super. Jako topinky. Možná malinko tvrdší. Tento jsme dali rovnou na čtyři v domnění, že dvě a dvě jsou přece čtyři. No, mikrovlnka to možná chápe trochu jinak.
Najednou jsme něco začuchali, a z trouby se valil dým. Rychle jsme to vypnuli a vynesli chléb ven. Litovali jsme, že nemáme digestoř, protože větrání okny a dveřmi zdaleka nebylo tak efektivní, jak bychom si přáli. V kuchyni příšerný smrad ještě pár dní.
Žádné komentáře:
Okomentovat