Tak tenhle výrok vám nejspíš na začátku proletí hlavou. Zejména pokud jste se řadila do šťastnější části populace s dobře vymodelovanou postavou (rozuměj neuplácanou do tvaru soudečku a hrušky máslovky, i když i to může být náročné vymodelovat).
Jenže on v tom vlastně není žádný velký rozdíl!
Můžete si namlouvat to i ono, ale pokud během těhotenství opravdu pořádně přibíráte na váze – ne jako jedna známá, která prý nabrala jen 5 kilo! To byl i můj sen a představa. Nakonec jsem se dohrabala na příšerných 20 kilo navrch, což bych si nejradši nepřipouštěla, ani nesledovala. Ale váží si vás v každé těhotenské poradně. A asi by bylo poněkud malicherné nechtít to slyšet. Stejně se vidím v zrcadle a vstávání z postele, židle nebo gauče nevědomostí neuteču.
Takže pokud se vám podaří ručičku váhy vyšvihnout na další level, je dost pravděpodobné, že byste se mohli poohlédnout po nějakém tlouštíkovi v okolí a pochytit nějaké triky a vychytávky. Nebo na ně přijdete časem sami. Když se vám totiž nepodaří vstát z gauče normálně, začnete vymýšlet, jestli se překulit na bok, nebo se chytit rukama nejbližší židle, nebo potupně požádat někoho o pomoc – buď aby vás zvedl (vytáhl za ruku) nebo potlačil zadek, záda.
Zrovna tak můžete pozorovat, že vám nepříjemně otékají nohy, o čemž jsem už psala zde. Sice to má jinou příčinu než nadváhu, ale stejně se musíte zamyslet nad tím, jestli je i nadále chcete ukazovat v krátkých sukních, nebo raději přejdete na trend maxišatů, i kdyby zrovna v kurzu nebyly. Z týchž důvodů budete nucena vypustit některé pěkné botičky, do kterých se bohužel nevejdete (v zimě je to s kozačkami určitě horší než v létě se sandály, ale když vás tlačí i žabky a jakékoliv pantofle, taky to není právě med). Obdobný problém můžete mít s předklonem a zavazováním tkaniček (viz můj článek Prestige na sucháč). A to ani nemluvím o tom, že pro vás začne platit starý vtip, kdy babička říká vnukovi: „Co je na zemi, to se nesbírá!“ Není sice moc vtipnej, ale sbírání věcí ležících na zemi se může ukázat jako činnost, které se velmi rychle vzdáte, protože s rostoucím břichem (u mě až v posledním trimestru) jednak nedosáhnete, kam byste chtěli, jednak se vám může zvedat žaludek a jednak se bojíte, že se už bez pomoci nezvednete. Kupodivu jogínská pozice v dřepu s roztaženýma kolenama od sebe a stáním na celých chodidlech mi potíže nedělá. – Ze zvědavosti googlíme, jestli je fakt jogínská, nebo jsme ji jen cvičili v rámci jógy. A fakt je. Jmenuje se krásně zapamatovatelně ;-) „upavesásana“. A kdybyste chtěli, můžete ji použít i k hubnutí. Indové v ní prý jedí, a protože tak má žaludek málo místa, zůstávají údajně štíhlí. [1] Já ji používám na dojení, protože odmítám být takový slaboch, abych si tam nosila stoličku jako někdo.
Další komplikace ale zažíváte na cestách, když se vám občas stane, že nevejdete tam, kam jste si mysleli, že se v klidu můžete vklínit. Ovšem to se vám snadno stane i na chodbě doma s manželem. Zpočátku může být vtipné, když ho podezříváte, že ten široký, co se plete a překáží je on. Ovšem ještě o něco horší to je, když se třeba nemůžete dostat do dřezu, abyste umyla nádobí. Nebo se šuplíkem bouchnete do břicha, které je výrazně blíž skříni, než jste si myslela. Naopak při jídle musíte sedět dál od stolu, než jste zvyklá. Dosáhnout potom doprostřed stolu může být celkem nečekaný problém.
Zdroje:
[1] Hájková, Kateřina: Poloha ve dřepu a sedu (Upavesasana). Jóga dnes, 31. 05. 2020, cit. 28. 7. 2025, https://www.jogadnes.cz/joga/poloha-ve-drepu-a-sedu-upavesana-3398/
Žádné komentáře:
Okomentovat