Tak dneska jsem měla svou plně poslední směnu. Jaký krásný pocit – naposled počítáte peníze, naposled každému děkujete, i když přesně nevíte za co, naposled na sobě máte svítivě žluté tričko a… naposled vidíte ty super hlavní pokladní, naposledy si prohlížíte zákazníky z místa za kasou… najednou začnete hledat důvod, proč přijít zas. Já si ho našla v tom, že když už jsem měla to školení, měla bych si taky zkusit makat, až to pojede nově. Připadá vám to jako špatnej důvod? To nic, mně taky. :-) A z toho usuzuji, že mě ta práce asi vážně baví. Prostě ten pocit, že to můžu kdykoliv přestat dělat, že se tím učím komunikovat s problematickými lidmi, že se můžu zlepšovat v rychlosti markování oběma rukama (asi je to dětinský, ale fakt mě to baví), že někde pomáhám a jsem užitečná… prostě pro ten pocit. A taky je to dobrá motivace k učení – celej život bych tohle totiž dělat nechtěla!
2 komentáře:
Tak to je super, ze ta to bavi, nech ti to vydrzi... ja uz som tiez chcel skoncit s pracou, naposledy dnes :), ale vzdy si najdem dovod, preco to neurobim. Aj ked moje dovody nie su tak krasne ako tvoje. Jednoducho som si zvykol na prijem penazi...
Ten příjem peněz je taky někdy dost důležitý. Ale jen pro to bych tam tak dlouho nevydržela.
Okomentovat