Kurz Čeština III. část

Včera jsem opět byla na kurzu češtiny. I tentokrát to byl zážitek! Znovu se mi potvrdilo, že je lepší věřit intuici, než se spoléhat na nově naučená pravidla. V rámci jejich procvičování, je totiž člověk často aplikuje i na případy, v nichž neplatí. Přibližně ve smyslu: „Něco nového jsem se naučil, tak to budu používat všude! Co na tom, že se to tam vůbec nehodí?“

Stejně tak jsem si ověřila, že nikdy (!) není vhodné říkat věty typu: "V tomhle nemůžete udělat chybu!" "Tohle snad ani nejde splést." Dle Murphyho zákona se totiž jistě najde někdo, kdo to splést může. A aby to bylo dokonalé, bude to ten nejlepší žák ze třídy. Už jsem to kdysi zažila na sobě, takže vím, že to člověka znervózní a je schopen zmotat i to, co věděl jistě. Stejně tak tomu bylo i včera. Naštěstí ne u mě. Třikrát jsme si vysvětlili jednu výjimku a stejně ji pak dotazovaná paní řekla špatně. Jenže když vám někdo řekne, že teď už to určitě řeknou všichni dobře, budete spíš očekávat, že čerstvě naučené pravidlo bude platit, než že to bude jedna z těch výjimek. No, chyba lávky.

Kurz se tedy opět vydařil, jen mě mrzí, že jsem ke konci, když se brala přísloví, musela odejít na jiný kurz, o kterém vám povím zítra.