Zákeřná čeština

Přihlásila jsem se na kurz češtiny s tím, že by se mi hodilo procvičit si některé problematické jevy. Pokládám se za někoho, kdo s mateřským jazykem nikdy problémy neměl a využíval diktátů ke zlepšení známek. Nicméně základní škola je daleko a člověk zapomíná a zapomíná. Zvláště, když se setkává s nekvalitní literaturou v podobě denního tisku nebo časopisů, často dokonce i knih, případně s velice nespisovnou a hovorovou, ale dokonce i nesprávnou mluvou v televizi i rádiu.

Do kurzu jsem se tedy přihlásila v domnění, že to bude brnkačka a já si jen opráším svoje znalosti, případně si ujasním sporné jevy, se kterými se potýkám. Konkrétně jsem někde viděla, že by nově mělo být správně jak slovo potenciální, tak i potencionální a to z toho důvodu, že to většina lidí píše špatně. Bývala správně jen první varianta. Také mám problémy s psaním jež a jenž, kdykoli a kdykoliv, případně dalších obdobných tvarů… Zpravidla netrpím obvyklými problémy – mě x mně, kam čárku a tak podobně. Zato ovšem bojuji s pomlčkou ve větách. Měla by se snad užívat obdobně jako závorka, ale čert ví.

Češtinářka snad taky.

Na první hodině nám dala celkem zabrat. Věnovali jsme se malým a velkým písmenům, koncovkám přídavných jmen, mě x mně a možná ještě něčemu dalšímu. Ukázalo se, že mám větší mezery, než jsem se domnívala, ale nebylo to tak katastrofické, jak by mohlo být, což mě celkem uklidnilo.

Pokud máte pocit, že jste na tom doopravdy dobře, zkuste si například vytvořit označení obyvatel od měst: Dobříš, Třebíč, Ostrava, Frýdek-Místek, Hradec Králové… Myslím to ve stylu Praha – pražští občané. Správné odpovědi najdete v komentářích za pár dní.