Patkové či bezpatkové?

S kamarádem jsme nedávno diskutovali o tom, jestli jsou lepší patková nebo bezpatková písma. Být to nějaký amatér, nejspíš ho přesvědčím o své pravdě – že rozhodně patková, neboť ta mají lepší čitelnost, oko po nich lépe klouže. Jenže on dělá webové stránky a všechno, co dělá, dělá pořádně, takže mě znejistěl. Po neplodné diskusi jsem se dala do googlení a našla všechno možné:

• „V krátkém textu lze použít bezpatková písma (např. Arial pro prezentace). V delších textech se však používá patkové písmo, protože patky vedou oči při čtení řádku (např. Times Roman), obvykle velikosti 10–12. Font Times New Roman, který najdeme v Microsoft Windows, není pro češtinu vhodný, protože obsahuje chyby (zejména u háčkovaných písmen). Proto je vhodnější používat jiná písma, například fonty používané v programu TeX. V celém textu by se měl používat jen jeden font (střídání ruší čtenáře). Pro zvýraznění se používají různé řezy (tučné, kurzíva), které však nekombinujeme a používáme střídmě. Při pohledu z větší dálky by se měl text slít do šedivé plochy.“ (https://www.pslib.cz/ke/Typografick%C3%A1_pravidla)
• „Výběr písem provádějte uvážlivě. Kresba jednotlivých znaků se liší podle cílového použití. Pro elektronické publikování v médiích jako internet se doporučují jednoduchá písma bezpatkového typu. Avšak u sazby delších textů, které se obtížně člení do schématu krátkých odstavců proložených například číslovanými (či odrážkovými) seznamy apod., nalezne uplatnění patkové písmo.“ (http://interval.cz/clanky/typografie-webovych-stranek/)
• „Georgia je novější font. Má velmi úzké dříky písmen, ale je patkové. Používám ho na normální text. Tento font se doporučuje na delší texty, protože má patky, které vedou oko, ale přitom nehrozí, že znaky splynou. Je lépe čitelný. Nebývá na všech systémech, proto se jistí jiným fontem (v tomto případě Arialem a sans-serifem). Hlavní nevýhodou je fakt, že se na Internetu vyskytuje v různých variantách (i nečeských), čili na jeho vzhled není spolehnutí. (http://www.jakpsatweb.cz/priklady/fonty.html) + Arial. Nejčastěji používané písmo vyniká jednoduchostí. Nemá patky, proto se špatně čte z papíru, ale pro obrazovku je velmi vhodné. Problémem tohoto fontu je "okoukanost" a přílišná zahuštěnost prostoru. Nebývají s ním problémy, protože patří do záklaních instalací na všech systémech. Přesto se někdy jistí Helveticou a sans-serifem. Chybuje v češtině na Win 3.11 (a tak je lepší deklarovat ho jako "Arial CE"). Je třeba dávat pozor na to, že Arial je písmo opticky i fakticky vyšší, protože má vysoké malé znaky. Používáte-li Arial zárověň s Timesem, zmenšete Arial.“ (http://www.jakpsatweb.cz/priklady/fonty.html)
• (http://www.netnews.cz/www/cz/4-fonty-pisma/) - Doporučují pro web různé fonty patkové i nepatkové a to tak, aby se správně zobrazovaly, tj. nejtypičtější. Bezpatková písma (sans-serif): Arial (základní bezpatkové písmo), Tahoma, Trebuchet MS, Verdana. Patková písma (serif): Times New Roman (základní patkové písmo), Georgia. Neproporcionální písma (monospace): Courier New (základní patkové neproporcionální písmo), Lucida Console (bezpatkové neproporcionální písmo).
• „Kdysi jsem kdesi četl (a myslím, že to bylo na stránkách Yuhůa), že pro tištěný text je lepší písmo patkové (běžně v knihách, konce písmen jsou "zdobené"), zatímco pro web písmo bezpatkové.“ (http://jankoweb.moxo.cz/blog/tvorba-webu/pismo-na-webu-patkove-ci-bezpatkove/)
• „Krásným představitelem patkového písma je Georgia. Je elegantní a pěkně se čte. A to hlavně ve větších velikostech. Pro menší stupně velikosti ho nedoporučuji. Od toho tu máme bezpatková písma. Ty patková jsou vhodná na použití kratších textů s důrazem na čitelnost. To se hodí zvláště na blozích a v magazínech. Patkové písmo používá například Web Designer Wall. Jako příklad bezpatkového písma uvedu oblíbený font Verdana. Bezpatkové písmo je čitelné i v menších velikostech a hodí se použít u delších textů. Takže je praktické pro různé návody, příručky, ale najdete ho i v knihách. Pokud na webu plánujete psát dlouhé návody, použijte bezpatkové písmo. Dalším důvodem k použití vám může být fakt, že neunavuje tolik oči.“ (http://tomaserlich.cz/jak-spravne-vybrat-pismo-pro-web/)
• „Arial je na většině systémů základním bezpatkovým písmem. Poskytuje dobrou čitelnost i přes poměrně úzké litery. Na internetu se ho používá hojně, ačkoliv v posledních pár letech lze pozorovat pozvolný trend používání sofistikovanějších a čitelnějších písem. Courier/Courier New je základním neproporcionálním písmem. Jedná se o tradiční, dobou ověřený, skvěle čitelný a excelentně zpracovaný řez. Této mé lavině superlativů nahrává fakt, že na rozdíl např. od Arialu, který časem začal nedostačovat, se Courier neokoukal a stále se hojně používá (a používat bude) pro sazbu neproporciálního textu. Georgia je pokročilejším patkovým řezem. Je to elegantní písmo, které však již začíná zavánět typografickým kýčem. Využití nalezne nejčastěji v nadpisech, tedy ve větších velikostech písma. Lucida Console je na pohled příjemné bezpatkové neproporcionální písmo. V praxi pak spíše opomíjené, neboť jeho místo stále sveřepě okupuje patkový Courier. Pro Palatino Linotype platí to stejné, co pro Georgii. Osobně preferuji spíše konzistentnější font Georgia. Tahoma je alternativním bezpatkovým řezem. Časem se bezpečně vypracovala mezi nejpoužívanější fonty na internetu. Ideální poměr výšky ku šířce jedné litery a rozumné mezery mezi jednotlivými znaky z ní dělají elegantní písmo, které je dobře čitelné i při malých velikostech. Times je základní rodinou patkových písem. Postupem času se tento řez dost okoukal a dá se řící, že uplatnění nalezne spíše v tištěné sazbě. Trebuchet MS je hladké, na pohled příjemné bezpatkové písmo, které je však na webu často alternováno výše zmíněnou Tahomou. Verdana je na webu velmi využívaným bezpatkovým písmem. Širší znaky umožňují snazší čtení na obrazovce monitoru. Dříve opomíjené, dnes už evokující klišé, toto písmo si stále drží svoji pozici toho druhého vedle Arialu. Řekli jsme si, že je dobré se při definici fontu orientovat primárně na uživatele operačního systému Windows. Bez zbytečných okolků Vám prozradím, že většina profesionálních webových tvůrců operuje nejvýše s těmito základními řezy: Arial, Courier New, Georgia, Lucida Console, Palatino Linotype, Tahoma, Times New Roman, Trebuchet MS a Verdana. Další zajímavou věcí je fakt, že při stejné velikosti vypadají patková a neproporcionální písma opticky menší než písmo bezpatkové.“ (http://typografie.dero.name/typografie.php)

Teď už tedy vůbec nevím, na čem jsem. Opravdu je takovým hříchem – jak si myslím – použití bezpatkového písma v knihách?

Když vidím knihu s bezpatkovým písmem, doslova zuřím, protože se mi opravdu hůř čte. Nebo to mám jen vsugerované?

Já teda zatím zůstávám u toho, co si myslím – patkové písmo pro knihy i pro blog. Používám Georgii, protože se mi líbí a připadá mi nejčitelnější.

P. S.: Názory přátel:

• O. J. s IT vzděláním: "Doporučuji spíše bezpatkové."
• P. S. samostudium vzhledu textu: "...v těch uvedených citátech nikde není jeden argument: počítačová obrazovka nemá tak velké rozlišení jako má ofsetový tisk a proto u malých písmenek je vykreslování patkových písmen na obrazovce méně přesné a ostré a proto také hůže čitelné.     Pro elektronické publikování v médiích jako internet se doporučují jednoduchá písma bezpatkového typu. Avšak u sazby delších textů, které se obtížně člení do schématu krátkých odstavců proložených například číslovanými (či odrazkovými) seznamy apod., nalezne uplatnění patkové písmo. K tomu je třeba dodat, že většina dobrých webových stránek se vyhýbá psaní delších textů (skoro nikdo je nečte) - proto tam také nemá patkové písmo takové uplatnění. Dlouhé souvislé texty (články, knihy, ...) si většina lidí raději vytiskne a čte je pohodlněji z papíru)."
• K. A. s IT vzděláním: "co si pamatuju ze dvou semestrů typografie a sazby, tak na otázku "jaký font použít" se odpovídá ne jednou, ale hned několika otázkami... "kde se to bude publikovat" (a to jak technicky – web, tisk, dataprojektor, ..., tak obsahově - časopis pro děti potřebuje něco jiného než vědecká kniha), "jak dlouhý a členitý je text", "jak to má působit" ... Jsou na to spousty pouček a doporučení, ale základní je univerzální klasika - udělej to tak, aby se ti to líbilo ;-)"