Jak poznáte Pražáka?

Ani nevím, jak jsme se k tomu dostaly, ale kámoška se mi svěřila, že ji točí, jak se všichni na Pražáky koukaj skrz prsty. Ona pracuje v Praze a taky tam už nějaký čas bydlí, ale za Pražačku se nepokládá. Ale její přítel je Pražák a je přece fajn. Hned jsem jí vysvětlila, že když je z Prahy, tak je Pražan, Pražák je v podstatě nadávka.

Jak tedy poznáte Pražáky?

1. Pražáci se všude cpou – autem i normálně. Asi jsou zvyklí, u nich provoz takhle funguje. Ale když se u nás na křižovatce před autoškolu čekající, až bude moci vjet z vedlejší, nacpe někdo s autem a pak tam čumí, protože stejně nemůže jet a jen tak tak nezpůsobí dopravní nehodu, je to často Pražák žijící v domnění, že autoškola se neumí rozjet. Což může být taky pravda, ale chce to vydržet a počkat.
2. Pražáci jsou netrpěliví. A pořád spěchaj. To souvisí i s bodem jedna. Ve větších městech vládne uspěchanost. Lidi si začali myslet, že čas jsou peníze, a tak je každá ztracená minuta drahá. Málokdy jsou mi ale schopni vysvětlit, CO je ten ztracený čas. Obvykle se shodnou na tom, že doprava a čekání – proto jezdí rychle, nedovoleně předjíždí, přechází na červenou, vybíhají či alespoň vychází po jezdících schodech a jsou protivní na prodavačky v obchodech, protože je zdržují tím, že jim samy nenakoupily a nepřinesly nákup až domů. Pozor – tento rys se začíná projevovat i v menších městech. Pokud uvažujete podobně, přečtěte si některý z mých článků o managementu, nebo se rozpomeňte, nakolik produktivně jste včera využili necelých pět minut, které jste ušetřili přecházením na červenou. Zajisté jste vydělali více než pět set korun, což je pokuta za toto jednání (plus časová ztráta za řešení s policistou v případě, že vás jednou chytí) a nepochybně to bylo důležitější než váš život, který tím riskujete. Pěkné video pro řidiče (nejen z Prahy).
3. Pražáci jsou elegantní. Bývají krásně oblečení, podle poslední módy a přitom sví. Košile, kravaty a saka, pro jistotu džíny, aby chlap nevypadal jako obchoďák. Dáma má lodičky, šatičky a obrovskou krabici se šminkama. Když mrholí, je to učiněná pohroma a běda tomu, kdo dotyčného elegána či dámu nutí v tom nečase vyjít ven. Dáma a elegán nemohou jít nikdy stanovat – je to pod jejich úroveň a navíc by zblízka mohli vidět třeba MRAVENCE! A není tam sprchový kout a vana! A cestou bývá bláto, fuuuj. Pražáci v zimě nenosí bundy ale kabáty. Můžou si to dovolit, v Praze není pořádná zima.
4. Pražák telefonuje vždy a všude. Bez mobilu si nedojde snad ani na záchod. Místo, aby si pamatoval, kdy mu jede vlak nebo metro, radši si to najde v mobilu, i když jím jezdí denně. Fotí mobilem – úplně všechno kromě toho, co za vyfocení skutečně stojí. V přírodě se nudí, protože nemá na co klikat, naštěstí je dnes signál skoro všude. Bez GPS se ztratí, i kdyby měl mapu a stál uprostřed náměstí.
5. Pražák se obejde bez lidí. Má jich kolem sebe pořád spoustu, a tak je nesnáší. Přitom se ale o ně nikdy nezajímal, nezeptá se na cestu, s nikým se nesnaží spřátelit. Sedí si uzavřeně ve svém voze nebo MHD a nejradši by, aby se všichni ostatní vypařili. Předstírá, že nikoho nevidí. Je vytrénován od bezdomovců, žebráků a opilců povalujících se kolem nádraží i různě v centru.
6. Pražák si myslí, že je něco víc. Řekne, že je z Prahy a myslí tím, že je někdo. Všechno ostatní je pro něj vesnice. Ostatním to ale jako nějaké vau nepřipadá. Tak je z většího města a co? 
7. Pražáci jsou někdy agresivní. Mezi asertivitou a agresivitou je menší rozdíl, než by se mohlo zdát a pro ustrašené a bázlivé obyvatele menších měst může asertivní chování vypadat jako agresivita, protože nejsou zvyklí, že by si mohli dovolit říct svůj názor. Z dřívějších dob je zvykem říkat to, co chce slyšet šéf.

Osobně je mi fuk, že mají Pražané vyšší platy a jinou pracovní dobu, takže bych neřekla, že je to iracionální averze „venkovanů“ vůči Pražanům způsobená závistí, jak se třeba tvrdí v článku „Pražák je v nemilosti. Nic neumí, bere fůru peněz a mluví jako trouba“. Pracovní doba mi vadí teprve tehdy, když je v Praze ještě v deset téměř mrtvo, ale to je naštěstí jen v centru a člověk si brzy zvykne s tím počítat.

Někomu prý vadí, jak Pražané mluví. To je další věc, co je mi fuk. Nijak mě to neomezuje, stejně jako brněnština, ostravština a podobně. Pokud se s tím člověkem dá dorozumět, je to v pohodě. Navíc mi zase tak divný nepřijdou. My v Čechách mluvíme podobně.

Pěkné a vtipné výstupy má Karel Hynek v Na Stojáka. Třeba že udělá anketu, která by ukázala, že nějaká pravda už dávno není pravdou. „Dost často se říká, že Pražáci nemaj rádi Brňáky a Brňáci nemaj rádi Pražáky. Podle mě to je kravina, protože já třeba bydlim v Praze a Brňáci mě vůbec nezajímaj. … švára říkal… že když už chci udělat nějakou anketu, tak ať spíš udělám anketu, že nikdo nemá rád Pražáky.

https://www.youtube.com/watch?v=ClTnzcBCI-c
https://www.youtube.com/watch?v=VEonfca0G58
 
Zdroj:
vlastní pozorování
http://zpravy.idnes.cz/prazak-je-v-nemilosti-nic-neumi-bere-furu-penez-a-mluvi-jako-trouba-10o-/domaci.aspx?c=A110917_1653194_praha-zpravy_jan
http://cestovani.idnes.cz/co-by-prazak-neudelal-05z-/po-cesku.aspx?c=A141001_220735_po-cesku_SKR