Článek byl napsán již dříve, ale nyní je přemístěn ze stránky Recenze, kde zabírá příliš mnoho místa, na vlastní sídlo.
Tak jo, huf, konečně jsem dočetla jednu z hoooodně
dlouho rozečtených sérií. Meggin Patricia Cabot se narodila v únoru 1967
v USA. Je nejen spisovatelkou, ale také ilustrátorkou. K jejímu
nejznámějšímu díl patří Princezniny deníky, které se staly předlohou pro
stejnojmenný film.
Desetidílná
série se skládá z následujících dílů (vhodné vědět, protože na nich se
pořadí nedočtete a můžete ho odvozovat jen z toho, kolik dílů bylo
vydáno předtím, než byl vydán ten, který máte právě v ruce, což je
trochu nepohodlné):
1. Princezniny deníky,
2. Místo pro princeznu!,
3. Zamilovaná princezna,
4. Povinnosti princezny,
5. Princeznám sluší růžová,
6. Princezna v zácviku,
7. Princezna na večírku,
8. Princezna nad propastí,
9. Princezna Mia,
10. Navždy princeznou.
Hlavním
tématem je život Mii Thermopolisové, která se dozví, že je princeznou
jedné malé země v Evropě. V průběhu série sledujeme její přerod z
„bláznivé“ puberťačky po rozumnou dívku, i když Mia svým způsobem byla
rozumná vždycky.
Knihy jsou psány formou deníků a jako
opravdové zpestření jsou vkládány jiným písmem různé poznámky, jakoby
ústřižky z novin, dopisy či SMS od přátel a podobně. Pocit, že čtete
něčí deník, umocní též různé úkoly, které si Mia poznamenává. Knihy jsou
čtivé a velice rychle vás pohltí a začnete se zajímat o další život a
osudy hlavní hrdinky i jejích přátel ze školy. Amélie, jež si nechává
říkat Mia, získala deník od své matky, neboť nechtěla o svých pocitech
mluvit. V příběhu se setkáte s láskou, přátelstvím, nenávistí,
bohatstvím, slávou, otravnými paparazzi, vtipným bodygardem, otravnou
babičkou a sem tam také s nějakou moudrostí. Stačí jen dávat pozor a
vnímat, co vám chce autorka říci.
A na závěr pár milých hlášek, které si nemohu odpustit:
Někdo
mi vyzná lásku a já nedokážu říct nic lepšího než: „Ehm, jasně.“ Bezva.
To je vážně klika, že mě v budoucnosti čeká diplomatická kariéra.
Heleďte,
já už módě rozumím. Fakt. Chápu, že to, jak vypadáte zvenčí, odráží,
jak se cítíte uvnitř. Když se člověk zanedbává – nemyje si vlasy, nosí
ve dne to, v čem v noci spí, nebo co mu nesedí, nebo co už vyšlo z módy,
sděluje světu: Nezáleží mi na sobě. A vám by na mně taky nemělo
záležet. Musíte se prostě snažit, protože
tím úsilím dáváte druhým najevo, že jste člověk, se kterým stojí za to
se seznámit. Oblečení nemusí být drahé. Jenom v něm musíte vypadat
dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat