Předchozí články silvestrovského speciálu:
Silvestr na poslední chvíli – jak se to stalo, že jsem silvestra plánovala až 29. 12. 2014
Vlakem do Krkonoš – cesta
Předsilvestrovský večer: Bang! a Párty karty – popis dvou společenských her
Jak jsem psala v předchozím článku Silvestr a jediná kamenná rozhledna v Krkonoších na silvestra jsme vylezli na Přední Žalý a odtamtud se klouzali v pytlích až k Möhwaldově boudě, kde jsme si dali vynikající zelňačku a obrovské borůvkové knedlíky, ohřáli se a pak už vesele šlapali dolů k autům.
Zvědavá ulička v Jilemnici |
Před půlnocí vyrazíme na nedaleký kopec, abychom se trochu vyvenčili. Ohňostroj ve Vrchlabí vidět nemůžeme, protože je opravdu špatná viditelnost, ale to nám nijak nevadí. Aspoň si pak u baráku zapálíme barevné prskavky, ze kterých máme radost jak malé děti.
Hrajeme Aktivity a možná ještě něco dalšího. Od Tomáše ochutnám gin s tonikem a okurkou a hned si chci dát taky. Mňam, ta okurka to zajímavě ovoní. Spát jdeme zase ve tři ráno.
Na Nový rok vstávám sice docela brzy, ale než vyrazíme na běžky na Benecko, chvíli to trvá. Pod kalhoty si oblékám tepláky pro zahřátí. No, navléknu se jako bych jela na Sibiř. Pak samozřejmě funím vedrem.
Autem jedeme na okraj Benecka (za hotel Kubát a rozcestí žluté a červené a oblast Na Sychrově), kousek si vyneseme běžky a dáme si asi desetikilometrový okruh. V údolí je mlha a vypadá to kouzelně. Na běžkách jsem už nějakou dobu nestála, a tak mám spíš prkenný než uvolněný postoj, ale věřím, že se to za pár dní zlepší. Hlavní je, že mě nové boty netlačí a taky do nich neteče a staré běžky jsou pořád stejně úžasné. Miluju běžky se šupinatou skluznicí! A vůbec – miluju běžky. To je tak příjemný pohyb. Vyvolává ve mně doslova slastné pocity. Žádný jiný sport/pohyb na mě takhle nepůsobí. Trochu by to měl připomínat Nordic Walking, ale to vůbec není ono. Asi svou roli hraje šoupání nohama.
V půlce cesty si uděláme zastávku v penzionu U Piráta. Oproti dřívějšku ale zmizela figurína, která u vchodu vítala návštěvníky a obsluha je dost laxní. Na druhou stranu je přiznat, že svíčková za stovku je opravdu luxusní. Omáčky dostanu tolik, že mi k ní čtyři knedlíky opravdu nestačí. Sice číšník nejdřív dělá cavyky, že přihřát dva knedlíky je problém, ale když vidí, kolik mi zbývá omáčky, zaběhne do kuchyně a zlepší si u mě reputaci.
A aby byl den úplně dokonalý, koukneme se večer na Stmívání, můj milovaný seriál.
Zdroje:
Autem jedeme na okraj Benecka (za hotel Kubát a rozcestí žluté a červené a oblast Na Sychrově), kousek si vyneseme běžky a dáme si asi desetikilometrový okruh. V údolí je mlha a vypadá to kouzelně. Na běžkách jsem už nějakou dobu nestála, a tak mám spíš prkenný než uvolněný postoj, ale věřím, že se to za pár dní zlepší. Hlavní je, že mě nové boty netlačí a taky do nich neteče a staré běžky jsou pořád stejně úžasné. Miluju běžky se šupinatou skluznicí! A vůbec – miluju běžky. To je tak příjemný pohyb. Vyvolává ve mně doslova slastné pocity. Žádný jiný sport/pohyb na mě takhle nepůsobí. Trochu by to měl připomínat Nordic Walking, ale to vůbec není ono. Asi svou roli hraje šoupání nohama.
V půlce cesty si uděláme zastávku v penzionu U Piráta. Oproti dřívějšku ale zmizela figurína, která u vchodu vítala návštěvníky a obsluha je dost laxní. Na druhou stranu je přiznat, že svíčková za stovku je opravdu luxusní. Omáčky dostanu tolik, že mi k ní čtyři knedlíky opravdu nestačí. Sice číšník nejdřív dělá cavyky, že přihřát dva knedlíky je problém, ale když vidí, kolik mi zbývá omáčky, zaběhne do kuchyně a zlepší si u mě reputaci.
A aby byl den úplně dokonalý, koukneme se večer na Stmívání, můj milovaný seriál.
Zdroje:
http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-zvedava-ulicka
http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/fotogalerie/zvedava-ulicka/ – Fotografie Zvědavé uličky na stránkách Jilemnice
Žádné komentáře:
Okomentovat