Starý kravín ve Františkově

Předchozí články silvestrovského speciálu:

Silvestr na poslední chvíli – jak se to stalo, že jsem silvestra plánovala až 29. 12. 2014 

Vlakem do Krkonoš – cesta 

Předsilvestrovský večer: Bang! a Párty karty – popis dvou společenských her

Silvestr a jediná kamenná rozhledna v Krkonoších – jak jsem strávila poslední den roku 2014

Nový rok 2015 – jaký byl můj přechod ze starého roku do nového

Vrchlabí – o Domu U sedmi lomenic, citronovém pepři a Krakonošově bylinné

Výzdoba z knih

Původně jsme v sobotu zamýšleli vyrazit na Černou Horu na běžky, ale hlásili špatné počasí, tak jsme usoudili, že to nebudeme hrotit a vyrazíme raději do Tkalcovského muzea v Domě Pod Jasanem ve Voletinách na okraji Trutnova. Naštěstí nás napadlo tam předem zavolat, a tak jsme zjistili, že budu muset do Krkonoš znovu, protože až do června provádějí rozšiřování prostor a rekonstrukci.

Petr jakožto domorodec a průvodce zná v okolí další pro mě zajímavá muzea. Bleskově navrhl Františkov a Poniklou, pak tam zavolal a mohli jsme jet – správně jsem předpokládala, že v sobotu návštěvníky přivítají, zvlášť když si vymyslíme nějakou rozumnou hodinu.

Šachová židle

Slaměná ošatka

Originální stojánek na herduli

Muzeum a galerie Starý kravín ve Františkově nabízí stálou expozici, která vás provede dřívějším způsobem života v krkonošských osadách. Sezónně se tu vystavují díla místních umělců, v současné době obrazy a sochy Roberta Konečného (dřevěná šachová židle) a fotografie Borka Nechanického. Ten je bohužel zajímavý také tím, že zemřel před dvěma měsíci, když se zřítil dvacet metrů na ferátě Vodní brána nad řekou Jizerou u Semil. Průvodce nám říká, že si odepnul pás, aby mohl udělat pár kroků a vyfotit něco zajímavého, ale horydoly.cz píší, že šplhal v úseku s obtížností C. Bylo mu 28 let a v loňském roce kandidoval v komunálních volbách v Rokytnici nad Jizerou. Jeho heslem bylo: „Chci-li něco změnit, tak to musím udělat sám. V životě jsem zjistil, že nic se neděje bez příčiny a tlacháním po hospodách se ještě nic nevyřešilo.“ A oblíbený citát pocházel přímo od Masaryka: Nebát se a nekrást.

Každý první týden v červenci se ve Františkově koná Dřevosochání. Na křižovatce „Na vrších“ v Horní Rokytnici nad Jizerou začíná kilometr dlouhá stezka vedoucí k muzeu. Kolem ní jsou čtyři naučné cedule věnované Dřevosochání a jeho výsledky títo akce.

Prohlídka muzea začíná v prvním patře, kde se nejprve díváme na historické fotky. Průvodce nám říká, že boom vleků a skokanských můstků byl v 60. letech 20. století. Z exponátů mě zaujmou kromě zmiňovaných fotografií, výtvarných děl a dřevěných soch především háčkované či síťované dečky a také herdule s okouzlujícím podstavcem. Až po upozornění a při bližším pohledu zjistím, že je vyrobený ze dřeva a nikoliv z kovu. Jak šikovně vymyšleno! 

Originální vánoční výzdoba

Hezké jsou také fotky Rudolfa Honsy, které koloroval. Jedinečným kouskem je žehlička na dřevěné uhlí, kterou nějaký koumák upravil tak, aby se do ní dal nalít líh, zapálit a mohlo se žehlit.

Přízemí muzea-kravína

 

  

Houpací koník (foto PS)

Váhy (foto PS)

Líbí se mi také máselnice, ošatka z proutí, která je starší než ta ze slámy, a další věci. Nejvíc se s focením vyřádíme u hasičského fichtla. Koukám na to jak blázen. Je to raritka a borec si to vymyslel sám. Je to vlastně babetta, která má na sobě několik hasicích přístrojů. Samozřejmě je využitelná především u menších požárů, ale někam s ní i jel a pochopitelně všichni zírali. Však když na tom přijede dvoumetrový chlap, aby ne! Patří snad někomu z dobrovolných hasičů v Jablonci nad Jizerou.

Hasičská motorka

Než skončíme hodinu a půl trvající prohlídku, jsme pořádně zmrzlí a to nás ještě čeká druhé (stejně studené) muzeum. Proto vám radím – nechte si to raději na léto, stejně jako Jarošův mlýn. Nebo aspoň až bude venku přijatelně na to, abyste mohli tak dlouho postávat.