Píšu tady o nich na blogu se štítkem Nenávidím. Něco jsou malichernosti, třeba náš samoucpávací záchod. Ten se připomněl včera a báječně jsme si to spolu užili. (Zvítězila jsem, a tak dnes slavím, že nemusím na toaletu k sousedům.) Dneska mi pro změnu nervy dráždí nedostupnost normy ČSN 01 0391 Systém managementu společenské odpovědnosti organizací – Požadavky. Co to má za smysl dělat normy placené? To mi teda fakt nejde do hlavy.
Cílem normy je, aby se podle ní všichni řídili a aby každý věděl, že pokud někdo splňuje tu a tu normu, pak to znamená, že dělá to a ono tak a tak a naopak tím a tím se v normě vůbec nezabývají, takže to od něj nelze vyžadovat.
Je to stejný případ jako s vědou. Vědecké články, které mohou něco změnit, posunout lidi někam, jsou placené. Jednak to nechápu, a jednak mě to uráží. Navíc vás leckdy nalákají na abstrakt a pak zjistíte, že v článku vlastně nic podstatného není.
Je to stejný případ jako s vědou. Vědecké články, které mohou něco změnit, posunout lidi někam, jsou placené. Jednak to nechápu, a jednak mě to uráží. Navíc vás leckdy nalákají na abstrakt a pak zjistíte, že v článku vlastně nic podstatného není.
Takový vědec být nechci! Naštěstí existuje čím dál víc lidí, kteří vyznávají Open Access = zpřístupnění výsledků výzkumu celé vědecké komunitě i veřejnosti, která o ně má zájem. A já mám na to svůj blog.
Žádné komentáře:
Okomentovat