V sobotu jsme u kámošky pekly koláčky na svatbu. Začínalo se asi v pět, ale vzhledem k náročnému týdnu – návrat z dovolené znamená vždy spoustu nových úkolů v práci – jsem se chtěla vyspat a dorazila jsem až v devět, abych byla v klidu a odpočatá.
Bylo to znát. Práce mě bavila. Začala jsem balením takových těch malinkatých svatebních koláčků. Nejprve se dělaly tvarohové, potom makové, ale ty se hrozně roztékaly a otevíraly. Ženský dělaly v kuchyni těsto, jiné ho válely v jídelně, krájely čtverečky, dávaly do nich tvaroh, pak rozinku, pak se motalo. A následně se dávalo na plech. Prý dva milimetry od sebe. Pak jsme je dávaly ještě blíž, aby se to stíhalo – měly jsme dvě trouby a asi šest plechů. Po upečení se koláčky mazaly máslem s rumem a obalovaly v cukru. Kamarádku-nevěstu jsem nejvíc bavila tím, že jsem jí zobala z ruky při obalování. Ještě teplé byly úžasně chutné.
Překvapilo mě, že jsem domů dostala výslužku. Alespoň jsem se mohla pochlubit, co jsem celý den dělala.
Bylo to fajn, i když ženský dost drbaly – nejsem tak úplně zvyklá na společnost spousty žen. Líbilo se mi to, ale cítila jsem se trochu nesvá, přece jen se asi spíš vyskytuju ve smíšené společnosti, nebo mezi chlapy. Drby mi moc nesedí – takové to kdo s kým je či už není a proč. Navíc jsem ty lidi ani neznala. Ani politika či diskuse o mladých nepatří k mým oblíbeným tématům. Aktuálně se neřadím ani mezi „mladé“ = do dvaceti let, ani mezi ty, kteří mluví o „mladých“. Já jsem mladá, ale ne zase tak moc. ;-) Nejlepší byla neutrální témata typu kočky.
Na chvilku se rozvinula diskuse, proč jsou skoro všechny starší ženy vdovy a chlapi tolik nevydržej. Přišla jsem se starým známým vtipem, který se říká mezi chlapy. Je to tím, že je ty ženský utrápěj. Někdo poznamenal, že si většinou bereme starší muže, než jsme samy (o tom už jsem taky kdysi přemýšlela, že to má příroda blbě udělaný, že se nám nelíběj mladší, abychom pak nežily třeba dvacet let samy). Zmínila jsem, že jsem někde slyšela či četla, že ženy se dožívají vyššího věku, protože se očišťují menstruací. Třeba by to u mužů taky fungovalo. Kámoška se na mě trochu pohrdlivě podívala a odvětila s bohorovným klidem: „Kdyby chlapi měli menstruaci... nevydrželi by ani měsíc.“
Žádné komentáře:
Okomentovat