Druhou mojí dnešní procedurou byl laser. To nebyl žádný velký zážitek. Přišla jsem do prvního patra na oddělení elektroléčeby a lázeňská mě zavedla do malé místnůstky, usadila mě na židli, nandala ochranné brýle (prý stojí přes tři tisíce a máme se k nim chovat opatrně – byla tam o tom cedulka), nastavila mi laser na šíji, řekla, ať se nehýbu a odešla. Po zapípání mohu volně odejít. Maličko jsem cítila teplo, ale jinak nic víc.
Suchou uhličitou koupel jsem tu měla poprvé, ale znám ji už z dřívějších lázní, takže mi do sbírky procedur nepřibyla. Odlišné bylo jen to, že jsem si do modrého pytle vlezla oblečená v silonkách a šatech. Nikdo mi nic neříkal a paní vedle tam také vlezla oblečená, ale pak přišla jedna taková trochu vyschlá sportovkyně a ta se svlékla do spodního prádla, prý aby to lépe účinkovalo. No, nevím, jestli to plynu není jedno. Každopádně sundávat si tričko mi nedává smysl, když to mám zavázané pod prsama. Lázeňská mi do převázaného pytle šoupla hadičku, pustila tam CO2 a pak ho opatrně zastrčila. Relaxovala jsem dvacet minut při poslechu hudby. Potěšilo mě, že se nejedná o rádio plné reklam a hudba je opravdu uklidňující. Akorát vleže by to bylo ještě pohodlnější. My jenom seděli na židlích.
Žádné komentáře:
Okomentovat