Prameny ve Františkových Lázních poprvé

Po snídani jsme vyrazili na tour po pramenech ve Františkových Lázních. Prvně jsme ochutnali ve Dvoraně Glaubera IV., který byl fakt odporně hořkoslaný, pak Glaubera III., ten už ušel, a pak nějaký Kostelní nebo jaký a ten už byl dost v pohodě. Když jsem si pak četla složení a nějaké poučky, tak Na (sodík), Ca (vápník) a ještě něco divného je nejlepší na dýchací potíže. Samozřejmě nejvíc všeho má ten nejhnusnější. ;-) 

Dvorana Glauberových pramenů

Též dvorana Glauberových pramenů

Jak ráno svítilo sluníčko – těšila jsem se, že v parku uděláme nějaké umělecké fotky v šatech a s dokončeným šátkem Color craving – tak postupně začalo přes krápání spíš pršet.

Ochutnali jsme ještě několik pramenů – nejvíc mě baví ty s tím sirovodíkovým zápachem, ale chuťové rozdíly většinou moc nepoznám. Určitě ne tak, abych jich rozlišila dvacet. Odlišují se od Karlových Varů i Poděbrad tím, že jsou dost studené, snad mezi 9°C a 11°C. Další rozdíl spočívá v tom, že část pramenů je zakrytých v různých altáncích a k těm se nedá večer dostat. Jiné (např. Stanislav) jsou zase v různých denních dobách vypnuté, i když jsou přístupné.

Vyfotila jsem si ceduli se spoustou pramenů, abych si mohla odškrtávat, u kterých jsme už byli.

Cedule se seznamem pramenů ve Františkových Lázních

Z Dvorany jsme šli k Novému prameni. Myslím, že mi dost chutnal (nebo to byl Solný) a chtěla jsem z něj trošku nabrat před odjezdem a přivézt domů, ale z technických důvodů byl pavilon zavřený. Takže jsem vzala Luisu, Františka (to se musí z Frantovek) a Nový kostelní.

Nový pramen s mozaikovým podstavcem (červená voda je hodně železitá)

Potom jsme šli k zavřené kolonádě Solného a Lučního pramene. Celkově tu je dost budov v poměrně špatném stavu a bodla by jim vyšší návštěvnost lázní. Jen odhaduji, že s nimi trochu zamával Covid, ostatně k tomu se ještě vrátím v článku s procházkou po Františkových Lázních. Na fotce je před kolonádou trošku vidět Adlerův pramen. Už si to špatně pamatuji, ale myslím, že si z něj nebylo možno nabrat.

Uvnitř je to nádherné a jak táta poznamenal, mám krásnou fotku bez lidí. Přiznala jsem, že to nebylo nic těžkého, jednak jsou v tuto roční dobu Františkovy Lázně dost pusté, jednak bylo hnusně a skoro nikomu se tudíž nechtělo courat parkem k pramenům a především byla kolonáda zavřená, takže to je focené přes sklo. 

Kolonáda Solného a Lučního pramene

Stejně tak se nedalo dostat k Solnému prameni. Mohli jsme ochutnat jen Luční.

Luční pramen v kolonádě Solného a Lučního pramene

Krásná budova Slatinných lázní nedaleko, opět žlutá

Po cestičce jsme zamířili k Palliardiho (o něm se ještě v některém z příštích článků zmíním) prameni. Těšila jsem se na něj, protože mi jeho vzhled připadal zajímavý a neobvyklý proti ostatním. Ale nakonec bylo zklamáním, že k němu byla sotva vyšlapaná cestička a že je tak nějak trochu bokem. Polozapomenutý. Ale kupodivu tekl.

Pramen Palliardi

Když půjdete podél tratě směrem k rozhledně Salingburg, narazíte na pramen Železnatý, který můžete ochutnat, a Cartellieri, který je za plotem.

Železnatý pramen najdete vlevo, když sejdete dolů po schůdcích

Pokračováním v témže směru po cyklostezce dojdete k Natálii, která je v krásné kolonádě. My tam potkaly dvě dámy, se kterými jsme se dali na chvíli do řeči.

Uzavřená kolonáda s pramenem Natálie, který je kvůli návštěvníkům vyveden ven

A tady můžete vidět mě na nebezpečně kluzkém chodníčku. Ale vypadalo to tak zajímavě... a hlavně jsme chtěli ochutnat a navštívit i poslední pramen dnešního dne: Žofii.

Já cestou k Žofii, typické počasí naší dovolené – podmračené s mrholením

Pramen Žofie

Zpátky jsme šupajdili po silnici Pod Lipami. Ani ne tak proto, že by nás tlačil čas, spíš kvůli stále silnějšímu dešti. Navzdory počasí jsem si cestou vyfotila roubený domeček.

Roubený domeček na okraji Františkových Lázní

A protože zdravých pramenů není nikdy dost, stavili jsme se opět v aquaparku Aquaforum, kde mají před recepcí hotelu Pawlik Císařský pramen. Akorát ten jsem si jaksi zapomněla vyfotit a místo toho jsem vycvakla automat na sladký a slaný popcorn. Mmm, to bych si dala s chutí.

Automat na čerstvý popcorn

Po obědě jsme seděli na recepci a dumali, co budeme dělat. Chtěli jsme jet na hrad Vildštejn a pak do rezervace Soos. Jenže mělo z celého týdne právě dnes nejvíc pršet.