Dneska jsem si dala vážně malou snídani. Ne proto, že už bych byla na všechna ta míchaná vajíčka, šunky, sýry a pomazánky zvyklá, ale proto, že nechci, aby mi bylo těžko na koupeli, kterou mám v 8:45. Jelikož jsou tu snídaně od 7:30 do 9:00, není možné nasnídat se až po koupeli. Navíc má předtím manžel cvičení a já bych chtěla jít snídat s ním. Dneska cvičili na bosu (vypadá to jako půlka toho válecího gumového míče) a to se mu líbilo víc než protahovací cviky, kdy si snaží dát nohu za krk.
Kromě běžných věcí (šunka, sýr, suchý salám, rajče, okurka, pomazánka) byl dnes ke snídani malý donut s čokoládou a vánočka (taková sušší, ale přitom docela dobrá). Taky tu jsou automaty na kávu, horké mléko, čaj rovnou z automatu (černý citronový, rybízový ovocný a černý, který si ředím mlékem, aby šel rovnou pít) a „džusy“, které kombinujeme s horkou vodou, protože jinak by byly nepříjemně studené. Snídaně je moje nejoblíbenější jídlo na dovolených. Vždycky mě překvapí, kolik se toho na ni dá vymyslet. A doma si ji tak skvělou nikdy neudělám. O víkendu třeba byly teplé palačinky s marmeládou, nebo perník (trochu jsem doufala, že je to brownies), ale taky hroznové víno, kiwi nebo jablka.
První pondělní procedura byla uhličitá koupel v 8:45. Vzala jsem si na pokoji župánek a vydala se hledat Balneo č. 15 do prvního patra. Nic těžkýho, je tam sesterna, kde už jsem dvakrát byla, a zbytek patra je malý, takže to bude hned. Sice mi bylo trochu divné, jak to může mít číslo patnáct, když je tam odhadem tak šest místností v té krátké chodbičce, ale třeba jsou některé na druhé straně. Ukázalo se, že jsem se mýlila. Krátká chodbička najednou zabočila vpravo a po schodech se dalo vyjít do jakéhosi mezipatra v protější budově a tam to bylo docela rozlehlé, takže se tam pohodlně vešlo dalších x místností. Ale našla jsem to včas. Podle pokynů jsem si odložila v šatně a pak se ponořila do žluté bublinkující teplé vody. Lázeňská mě upozornila, že to mám na dvacet minut a že se nemám hýbat, že se o mě postarají bublinky. A tak jsem si v klidu relaxovala. Rušilo mě jen rádio, ve kterém snad prvních deset minut blábolily reklamy. Ale pak jsem se dozvěděla, že včera a možná i dnes v noci by mohla být pozorovatelná polární záře. Především na Vysočině, ale třeba i tady něco zahlédneme. Ke sledování se doporučuje dívat se na sever a vzít si digitál nebo mobil. Asi to není pouhým okem dobře vidět.
Druhou procedurou je částečná masáž. Opět si myslím, že najít příslušnou místnost nebude problém, když vím, kam ta chodba vede, ale stejně se dočkám překvapení, na konci chodby je nové schodiště a Balneo A č. 6 je pro změnu ještě o patro níž. To už jsem totálně ztracená, jestli jsem v prvním patře, mezipatře nebo mezipatře mezi mezipatrem a prvním patrem, protože jsem pravděpodobně zase v jiné budově. Ještě, že jsou tu všude šipky a personál čekající na klienty ochotný poradit!
Svléknout vrchní část těla a rozepnout kalhoty. No, to jsem si je mohla rovnou sundat, když mi je stejně stáhne až pod zadek! Stejně jako vloni jsem překvapená, jak velkou pozornost věnuje paní masérka části kostí nad zadkem, kde mi je to sice příjemné, ale žádné bolesti nebo pnutí tam nepociťuju. Zato když vyjede mezi lopatky, mám co dělat, abych neuhnula. A to jsem zrovna neměla pocit, že by mě bolela záda! Že by to bylo z toho těžkýho batohu v pátek? Ale vždyť je pondělí. Nebo z toho, jak po večerech koukáme na filmy? Momentálně sledujeme seriál Tudorovci o Jindřichovi VIII.
Masáž trvá čtvrt hodiny a je príma. Líbí se mi i natírání teplým olejem. Mohla jsem se zeptat, jak to mají udělané. Když se chceme masírovat doma, vždycky mě otravuje, že je ten krém příšerně studený. Vleže se paní věnuje hlavně bedrům, pak mě požádá ať si sednu zády k ní a masíruje mi trapézy a krk. Akorát to už není takové, protože člověk musí nějak tak sedět a držet. A přitom se jedná zrovna o tu část zad, která mi dělá nejvíc dobře a cítím, že to potřebuju.
Poslední proceduru budu mít až v jednu po obědě, který se vydává mezi 11:15 a 13:15. A pak mě ještě čeká návštěva doktorky.
Žádné komentáře:
Okomentovat