Věřili byste, že na Krajkářské trhy v Praze chodím už od roku 2012? Vau, to mě samotnou překvapilo. No, však jsem tchyni říkala, že už jsem tam málem jak inventář a že se tam spíš než nakoupit chodím potkat s přáteli. I když stejně samozřejmě nikdy s prázdnou neodejdu.
Tentokrát můžu článek o trzích směle zahrnout do čtvrtečního speciálu o něčem novém, protože jsem na ně měla jenom dvě hodiny. I takhle zpětně mi to připadá neuvěřitelné. Ale protože i pouhé dvě hodiny mi přinesly dostatečné množství štěstí, dávám článek na nejbližší neděli skutečného konání 8. 11. 2025.
Sice jsem s sebou měla foťák, ale nějak jsem zapomněla fotit, takže tentokrát to máte bez obrázků. Pardón.
Dvě hodiny jsem měla proto, že obvykle cca po dvou hodinách kojím a hlavně jsme se dohodli, že se manžel bude s malou v kočárku procházet venku a na delší túru to na Suchdole moc nebylo jak kvůli počasí, tak kvůli tomu, že chtěl jít škrábat dveře.
Sice nemám fotky, zato mám nový zlepšovák, který vymyslel manžel. Chtěl po mně, abych si nastavila budík, abych věděla, kdy mám skončit. A aby mi zazvonil s předstihem, protože jinak se nebudu moct ještě půl hodiny utrhnout z rozhovoru. To vážně dělám? :-) A pak to vylepšil, že si mám nastavit budíky co půl hodiny, abych měla přehled o čase a věděla, že jsem se někde zasekla příliš dlouho.
Dělala jsem si z toho legraci, že mám na každého z prodejců jenom půl hodiny, ale vlastně to tak celkem i vyšlo. Samozřejmě s tím, že jsem si prohlédla všechny stánky poměrně důkladně. Větší pozornost jsem věnovala svým prioritám. Takže klubíčka u Emiteri a obdiv jejího nového rozpracovaného šátku, který pletla v rámci říjnového KALu se Stephenem Westem. Fakt nádhera ty její barvy, škoda, že jsem si ho fakt nevyfotila.
Klubíčka u Zapletena a pokec o tom, co mají nového, jak se mají – potěšilo mě, že rozšíří svoji prodejnu v Brně. A prý když přijedu, budou tam mít zázemí, kde se bude dát sednout. Škoda, že to asi hned tak nebude s tou mojí malou.
Batikované a malované oblečení u Kateřiny Jiráskové z Nové Paky. Nádhera. Miluju její styl a její malování. Opět jsem si něco koupila. Tentokrát fialovovínový kabátek. Líbil se mi na první dobrou. Sotva jsem ho uviděla, hned se mi zalíbil, tak jsem ho vyzkoušela a rovnou si ho dala stranou. Byla jsem si stoprocentně jistá, že ten si vezmu, ať už mezi věcmi od ní najdu jakékoliv další poklady. Ale nic dalšího už jsem si nekoupila. Pak jsem se vrátila k Zapletenu a koupila si klubíčka na šátek přímo do tohoto kabátku. A ještě ten den ho nahodila. Paní Drozdová byla úžasná, snažila se mi pomoci najít příslušný návod. Až jsem se cítila trapně, když se nám to nedařilo. A přitom jsem si byla tak jistá, že se jedná o nákrčník Grove od Stephena Westa. Zajímala mě spotřeba v metrech a nedokázala jsem ji tipnout. Nakonec jsme ho nenašly. :-( Doma jsem to zkusila znovu a voilà, on se tak opravdu jmenuje, akorát se píše se dvěma o!
Obdrátkovávané minerály od paní, kterou jsem potkala na Hobby výstavě 2025.
Kdyby vás zajímaly zážitky z předcházejících krajkářských trhů, na kterých jsem byla, tak tady najdete rozcestník, ať se s odkazy stále neopakuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat