Rodila jsem v Bradavicích

Dřív jste se museli do porodnice zaregistrovat do 14. týdne těhotenství, aby s vámi počítali a měli na vás místo. To ale bývalo v době, kdy se rodilo víc dětí. V porodnici nám na kurzu říkali, že ještě tak před deseti lety nebo kdy, se rodil i dvojnásobek dětí. Zatímco teď se na vás místo najde, i když se zaregistrujete (check-in) až ve 36. či 37. týdnu, což je docela rozdíl, že?

Nicméně moje gynekoložka chtěla, ať jsem tam raději objednaná dřív, tak jsem to udělala dle její rady. Nebudu se tu dlouho rozepisovat o tom, co proč jak. Dvě známé mi radily rodit někde ve Slaném nebo v nějaké menší porodnici, že jsou tam přátelštější a je to takové komornější. A taky se nemusíte s rodící ženou proplétat dopravou v Praze, čehož jsem se opravdu bála. Naproti tomu gynekoložka mi radila velké porodnice jako Apolináře (Porodnice U Apolináře), FKV (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) nebo Podolí (Ústav pro péči o matku a dítě), nedoporučovala mi Motol (Fakultní nemocnice v Motole). Úplně nevím proč, ale tam jsem taky nechtěla, protože jsem měla pocit, že ho dost holek na společných pletkách kdysi v parku kritizovalo za špatné zkušenosti. Ale tak to je „jedna paní povídala“, naopak kolegyně šla právě tam a doktorka na cukrovkářském testu v těhotenství tam taky byla s tím, že „o matku při porodu se postarají dobře kdekoliv, ale když je problém, vezou miminko do Motola“. Na nedonošeňátka (předčasný porod) je naopak specializovaný Apolinář. Pro mě hrálo rozhodující roli, když jsem zjistila, že odtamtud je prof. Pařízek (samostatný článek plánuju na konec ledna), od něhož jsem četla knihy o těhotenství a porodu. A jehož jsem velkou fanynkou, ale pšššt, o tom budu vyprávět až v lednu (jestli mě dítě nechá napsat příslušný článek).

Pohled z okna na oddělení šestinedělí

Před samotným porodem jsem si chvilku pobyla na rizikovém oddělení, protože mi porod vyvolávali. Dle nějaké studie není přenášení ve vyšším věku doporučováno. Bála jsem se toho a vadilo mi, že je to nepřirozené, protože celé moje těhotenství bylo jinak naprosto normální a věk byl jen číslo v papírech. A zase tak moc to taky není. ;-) Ačkoliv optimální věk 25 let už mám dávno za sebou. Na druhou stranu – jak mě uklidňovala jedna paní z pletení, co má teď taky malé dítě – tak vyvolávaný porod má tu výhodu, že víte, kdy to přijde. Dodala bych, že ne tak docela, ani s vyvolávacími prášky to nemusí být kdovíjaký fofr. Nebo taky může. Holt nakonec se do toho příroda taky montuje. Ale ta výhoda je v tom, že už jste v porodnici a celou dobu pěkně pod dohledem vy i miminko. A to bylo moc fajn. 

Moje postýlka a "monitor" na rizikovém oddělení

Poté, co se to povede, a porod vám vyvolají = máte dostatečně časté kontrakce a jste tzv. otevřená, jdete na porodní pokoj. U Apolináře mají čtyři hezké nové a myslím, že ten den byly všechny vytížené, ale žádné strachy, mají ještě další místnosti, kde se dá rodit. Já šla na ten nejhezčí, největší a jako jediný s vanou. Ale nic jsem z toho neměla, protože už jsem měla porod víc rozjetý, trpěla jsem dehydratací – nějak mi nedošlo, že musím víc pít, když víc chodím na záchod, ale popravdě byla jsem ráda, že stíhám ten záchod v tom sledu kontrakcí. Ale lůžko a klasická poloha na zádech byly nakonec úplně v pohodě a vůbec jsem neměla potřebu rodit vkleče, jak jsem si původně myslela. Stačilo mi přečíst si, že je to mýtus, že mi bude pomáhat gravitace, protože hlavička dítěte při rotaci dělohou vytváří takové tření, že je úplně jedno, jestli stojím nebo ležím, gravitace nehraje roli.

Porodní pokoj

Snídaně po porodu a fantastický kruh od kamarádky, který usnadňuje sezení při porodních zraněních

Pohled z okna na Apolinářské kočky

Při propuštění z porodnice jsme s kočárkem-vajíčkem vyrazili na Karlák (Karlovo náměstí) pro léky potřebné v šestinedělí na doléčení šití a rány kolem (nějak se mi to špatně hojilo, ještě že jsem chodila na biolaserovou léčbu).

Nedaleko porodnice je takovýhle krásný dům

Když jsem šla do porodnice poprvé, vůbec jsem si ji nehledala na fotkách a do té doby, než jsem k ní došla, jsem netušila, jak vypadá. Pak jsem tam stála a jenom zírala. Tohle je fakt porodnice? Tady v tom zámku/hradě budu rodit? Tu krásu si asi moc neužiju a nedocením, ale VAU!

Dle Wikipedie byla porodnice postavena za deset let v 19. století (1865–1875) ve stylu novogotickém. Však jsem taky měla pocit, že jsem zase na dovolené v Polsku. Vzpomněla jsem si na obrovský hrad Malbork patřící Řádu německých rytířů a pak hlavně na Koperníkův dům v Toruni, který má na střeše také Koperníkův dům v Toruni má na střeše ozdobný stupňovitý štít (někdy označovaný jako cimbuří nebo „zoubky“), který je typický pro gotickou cihlovou architekturu.  

Pohled na porodnici z jiné strany