- Pomazlit se s malou (= dítě).
- Když jde dítě spát už v devět. Jak se to pěkně posouvá! Dřív byl standart, že chodila v pět a já z toho byla celá pryč, když se o něco zpozdila.
- To samé platí pro pletení. I chvilka nerušeného pletení lícovým žerzejem je velice příjemná. A to jsem byla zvyklá plést i dvě hodiny denně cestou z práce a ráno do ní v autobuse a v metru.
- Dát si ráno šálek černého cejlonského čaje. Třebas pytlíkový Assam od Sonnentoru.
- Návštěva zahradnictví a nákup kytiček.
- Konzultování s AI, jak mám uspořádat svůj nový jihovýchodní záhonek od skromných suchomilných rostlin až po na živiny náročný mangold.
- Nechat si koupit hortenzie!!! A ještě k tomu z regálu Zachraň mě! Takže z toho mám dvojí dobrý pocit – ušetření a záchrana kytiček.
- Když přijde teplé počasí.
- Když skončí ta úmorná vedra a přijde ochlazení.
- Vydatný déšť, který nám naplní sudy na zalévání. A dramatická bouřka.
- Větrák postavený v okně, který udělá kuchyň snesitelnějším místem.
- Koupání v kamencovém jezeře v Chomutově. S báječně teplou vodou.
- Vlastní odvaha zeptat se, jestli ve stánku (u toho jezera v Chomutově) náhodou nedělají i burger, ačkoliv ho nemají napsaný. Protože na sýr v housce, hranolky nebo hot dog nemám chuť. A ano, dělají, protože jim právě přivezly suroviny. A je stejně dobrý jako před dvěma roky!
- Když malá usne a já můžu psát na blog.
- Nebo se probírat nápady na Pinterestu a snít, jak to všechno ještě v tomhle životě stihnu uplést, ušít, upaličkovat a možná si i zavyšívat…
- Vzít si z knihobudky starou, ale přesto vtipnou knihu a užívat si čtení v autobuse. I když se mi už zase dělá trochu špatně, jak jsem vypadla ze cviku.
- Každý týden vyrazit na výlet. Alespoň něco malého, jako nákup v zahradnictví s tchyni a tchánem. A malou samozřejmě.
- „Opušťák“ – vyrazit na pracovní večírek bez dítěte!
- Skvěle sladěné barvy Malabriga mechity na mém nově rozpleteném svetru Separate ways od Joji Locatelli, ačkoliv vypadají jinak, když se z nich plete, než když se klubíčka jen prostě přiloží k sobě.
- Nové přátelství se sousedkou. Chodím k nim sekat trávu pro kozy a tím se víc socializuji. A taky obdivuju jejich zahrádku a spoustu stromů. I různých zajímavých druhů. Taky bychom si rádi pořídili višeň plstnatou.
A co dělá radost vám?
Žádné komentáře:
Okomentovat