Červencová víla a předsevzetí

Nedávno jsem psala o tom, že mám chuť klofat, jak říká táta, články podle svých štítků v deníku. Tak teď jsem se rozhodla vrátit se ke kořenům a psát podle fotek. Mám totiž tak trochu pocit, že to jsou nejnavštěvovanější články. I když máte málo času, aspoň na fotky si ho snadno najdete. Číst článek je už pro fajnšmekry, kteří to v dnešní uspěchané době ještě nezapomněli. ;-)

Jako první vám chci ukázat červencovou vílu ze sedmiletého deníku a přidat pár předsevzetí na červenec.

Červenec bych ráda víc zasvětila textilní tvorbě a každý den bych chtěla něco plést nebo šít. Ideálně nezačínat nové projekty a strávit léto ve společnosti Joji Locatelli. Ušít si něco na sebe. 

S tím souvisí i to, že bych každý den chtěla zažít něco nového, zajímavého. Zkrátka udělat si prázdniny víc jako v dětství. Čas plyne pomalu, pokud zažíváte nové věci, nebo se víc soustředíte na to, co dělat. A taky bych to chtěla fotografovat. Zkrátka udělat si prázdninový deník na blogu podobně jako dělám ten vánoční. S tím si dám možná letos pohov, protože kolem Vánoc je toho s mimi míň co dělat. Uvidíme.

Ráda bych přestala stagnovat svou hru na ukulele a každý den se mu aspoň chvíli věnovala. Chtěla bych se naučit hrát podle not. I když mi to zatím připadá nehorázně těžké, ne-li nemožné.

Přečíst Červenáka Krev prvorozených a tu další (Ohnivé znamení). Samostatně přečíst další knihu Angeliky – Angelika a její láska.

Zhlédnout jeden dobrý film. Třeba Obsluhoval jsem anglického krále.

Dokončit kurz Bullet journal od Knitsonik a Stashbusting od Stephena Westa. Když to vyjde, pak i Stranded colorwork od Knitsonik. Mám ho už hříšně dlouho. Ale s tím věčně padajícím internetem to nebude jednoduché.

Dosud prázdné stránky, ačkoliv mám knihu tak dlouho...