Moje první zřícenina aneb Poslední zimní výlet (snad)

V sobotu jsme s přítelem vyrazili na výlet. První dva moje návrhy byly zamítnuty, stejně jako ten jeho – návštěva autosalonu mi nepřipadala dostatečně lákavá, i když by se v některém z autíček dalo projet. Jo, kdyby tam byl poršák…

Ani nevím jak nás napadl právě Ochoz u Brna. Tramvají a autobusem se přepravujeme do Líšně ke hřbitovu a odtud vyrážíme po žluté turistické značce. Nejprve nás trochu vyděsí rozšlapané bahno, které vypadá, jako bych vešli do výběhu nějaký zvířátek místo na turistickou značku, ale pak se vše změní… krajina je pokrytá sněhem. Koukáme na to jak z jara. Nebo spíš ze zimy? V Brně je sucho. Málokde se vidí ještě kupička krčícího se sněhu. A tady? Během vycházky si důkladně rozmáchám boty i kalhoty, vlastně až ke kolenům… asi vážně trochu sají vodu. Nebo tak blbě chodím.

Po žluté značce jdeme naučnou stezkou Hády a údolí Říčky. Zajímavé je, že Říčka je název místního potůčku. Na hradisku Staré Zámky si prohlížíme naučnou tabuli, podobně jako ty příští je dělána spíše pro archeology nebo geology, nás příliš nezaujme. Někdy mě překvapuje, kolik na ně dávají odborných informací. Vždyť tomu ani běžný smrtelník nemůže rozumět.

U Muchovy boudy vidíme kačenky. Opravdu jsme si měli vzít chleba, abychom je mohli krmit. Jedna z nich by si od přítele možná vzala i z ruky. Po modré značce si uděláme odbočku na kopec, kde se nachází Horákov neboli Horákovský hrad. Leží pouhých 301 metrů nad mořem. Je to můj první zápis do moravského Hradníka. Super, mám první dobytou zříceninu. Sice za pouhý jeden bodík, ale i to se počítá. ;-)

Stejnou cestou se vracíme zpátky a pokračujeme dál po modré, která teď vede souběžně se žlutou kolem Říčky. I když je cesta projetá, nejde se nám zrovna dobře. Slyšíme velké množství různých ptáků. A některé i vidíme.

Někde cestou, možná u Bělkova nebo Prostředního či Kaprálova mlýna vidíme bílého koníka, klisničku a hříbátko. Později si uděláme pidiodbočku, asi 300 metrů, do jeskyně Pekárna. Nemůžeme si ji pořádně prohlédnout, protože nemáme žádnou baterku. Ačkoliv se nám nepodaří objevit na cedulích avizovanou kresbu, najdeme něco jiného… malého a pištivého.

Dále po modré jdeme do Ochozu u Brna. Nejprve hledáme zastávku – hostinec u Votrubů, odkud pojedeme do Brna. Pořád se nám to nedaří, tak se nakonec ptáme domorodců. Hned nás posílají rovně. Už je to jen kousek. V klasické vesnické hospodě si dávám směsku masa mix gril s na másle udělanou zeleninkou a přítel kance na šípkové omáčce. Značně to připomíná svíčkovou a moc mi to chutná. Také si dáváme dršťkovou. Sice za třicet korun, ale je opravdu dobrá. 

Podle mapy.cz jsme našlapali pouhých 10,126 kilometrů. To se mi tedy nezdá. My to šli takovou dobu. A byla jsem fakt uťapkaná z toho boření se a vyhýbání bahnu.