středa 3. dubna 2013

Za nákupy do Prahy

První nákup jsem uskutečnila už ve čtvrtek. Domluvila jsem se s paní Andělovou, že se k ní stavím a pořídím si nějaké to pěkné klubíčko z ovčí vlny. Chci si zkusit uplést pěkný teplý svetřík, tak uvidíme, jak se mi to podaří. A taky kdy. Naprosto mě nadchl její černý kocourek, který se se mnou hned ochotně mazlil. A taky jsem si pořídila kilo buretového hedvábí, jež přímo láká k vytvoření letního háčkovaného topíku.

V pátek jdeme nakupovat pomůcky k mému novému mazlíčkovi. Nejprve jehly. Trochu vykuleně nakráčím do obchodu. S návodem k šicímu stroji v ruce. Copak já vím, jaké číslo a typ potřebuji? Chlapík se na mě podívá a jako nějaké zaklínadlo řekne: „Veritas“. Nechápu, jak to může vědět. Poznal to snad podle návodu? Ale vždyť ho mám otevřený a stojím od něj daleko. A navíc to na něm ani není napsané. Později se dovtípím, že nezná mě, ale kamaráda, který tu už s mým šicím strojem byl. Zní to tak divně… můj šicí stroj. Opravdu se mi to jen nezdá?

Další zastávkou je obchůdek s potřebami pro patchwork. Drahá sranda, ale ten závratný pocit, když z něj vyjdu. Paní mi všechno ukázala, vysvětlila. Do nákupu mě netlačila, jak bývá občas zvykem. Takže teď už mám podložku, řezák i pravítko. Vau… to je teda prodloužený víkend plný změn.

3 komentáře:

Veber řekl(a)...

Gratuluji ke stoji i k pomůckám. Řezák s položkou a pravítkem jsou super, dost usnadňují práci!

Angel ika řekl(a)...

Ještě se musím dostat k tomu je používat:-))... ta disertace mě tak zdržuje od práce... ;-)

Veber řekl(a)...

Jak jistě víš, důležité je i odpočívat:-))