Sochař doc. Milan Vácha – zítra 3. října 2014

doc. Milan Vácha

Včera jsem se byla podívat na vernisáži docenta Milana Váchy, akademického sochaře. Zajímala jsem se o něj díky jeho manželce Šárce, která obléká loutky a na jejíž výstavě jsem už byla a myslím, že dokonce dvakrát.

Milan Vácha je sympatický a možná trochu svérázný pán, ale to jsou všichni umělci. Nemá rád výraz umělec, ale já si ho neodpustím i přesto, že s ním souhlasím, že umělcem je každý, kdo něco umí. Jde jen o to nebát se označit za umělce pekaře, který dělá poctivý a chutný chleba.

Mluvil o sobě málo a skromně, a tak jsem musela využít internet, abych o něm mohla napsat více a trochu vám ho představila. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že vám ho popíši, ale nakonec jsem usoudila, že vám ho vyfotím.

Narodil se 9. prosince 1944 v Praze-Radlicích. Nyní žije v Lysolajích (okrajová část – Praha 6), kde má domeček s ateliérem. Svoje veliké sochy pochopitelně tvoří venku. Uskutečnil 18 samostatných výstav.

Fontána (model)

Fontána (pohled svrchu)

Oblíbený tvar vejce

Odmalička kreslil a maloval díky matce, která jej přihlásila na kurzy pořádané pro dospělé v kulturním domě v Motorletu v Košířích. V jedenácti letech začal docházet do ateliéru akademického malíře Františka Čiháka, kde získal další průpravu v kresbě a malbě. Vystudoval (1959–1963) Střední výtvarnou školu Václava Hollara, (1963–1969) sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Vincence Makovského a prof. Karla Lidického. V roce 1965 se oženil se svou ženou Šárkou  a narodila se jim dcera Kateřina. Jelikož oba studovali, dovolil mu profesor Makovský pracovat brigádně u kameníků na obnově pražských památek, tehdy konkrétně na kostele svatého Jiljí. Jeho diplomní prací byl Svatý Šebestián. Od roku 1973 působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze, ačkoliv v určitých obdobích jen externě a jinak je „na volné noze“.

Nejraději pracuje s pískovcem a se dřevem, ale v jeho tvorbě můžete nalézt i plastiky ze sádry, bronzu, nebo cínu. V jednom z životopisů, konkrétně od PhDr. Václava Havlíka jsem o Váchově tvorbě našla: „Vracívá se k tématům počátku, zárodku, zrodu nového života, mateřství. V jimi inspirovaných sochách se setkáváme, podobně jako v plastikách na téma rodina, s motivem koule, plodu, skořápky…, se záměrným komponováním plastiky do tvaru vejce…, se symboly úkrytu, záštity, zázemí, útočiště.“ Ano, „vajíček“ byla na výstavě spousta a nutno přiznat, že to je příjemný tvar. S chutí bych se autora zeptala, co ho k tomu vede, ale včera mě to jaksi nenapadlo. Možná ani on sám neví, proč ho některé motivy fascinují. Naše lektorka kreslení nám říkala, že po prostudování několika děl už toho autora poznáte, každý má totiž určité charakteristické prvky. (Ona to teda řekla nějak líp, ale aspoň to základní jsem vyjádřila.)

Z jeho děl lze jmenovat především:

• Pomník obráncům Dukly (pískovec, u metra Praha, 1988),
• Sv. Vít (kopie z pískovce, Mostecká věž Praha, 2003),
• Karel IV. (kopie z pískovce, Mostecká věž Praha, 2004),
• Český lev (kopie z pískovce, Mostecká věž Praha, 2005),



Krásné PF 2011

• Mistr Jan Hus (pískovec, Krakovec, 2010–2011).

Zvláště významný je prvně zmiňovaný památník, neboť u něho se zítra objeví nový přírůstek – dvoumetrový pomník pro radisty, kteří kontaktovali Londýn po atentátu na Heydricha.

Model Husa

Fotka skutečné sochy

Až si budete prohlížet obrázek malého tlustého Husa, tak se nedivte, podle dobových pramenů tak skutečně vypadal.

A tady jsou stránky, kde si můžete prohlédnout více soch. http://www.milanvacha.cz/galerie.html