Miluju věci zadarmo

... dávají člověku svobodu.

Věci zadarmo jsou potěšením tím, že v nich necítíte ten závazek peněz, které jste za ně vydali. Já jsem od přírody (nebo díky výchově) docela šetrná, takže to stejně brzy vnímám velice podobně, ale přesto je tu aspoň trochu racionální náznak volnosti. Přijít o něco, co jste stejně vlastně mít neměli, není tak hrozné. 

Takže když mi jeden známý (Synek) dal látku, kterou by jinak vyhodil, mohla jsem si z ní zkusit udělat závěsy. Původně jsem myslela, že udělám do ložnice fialové, že to bude takové temné a dramatické. Ale zase bych nechtěla, aby vypadala jako z Drákuly. A hlavně jsme ložnici přesunuli do jiného pokoje (prohodili jsme ložnici a obývák) a tam se víc hodí zelená. Naštěstí jsem dostala dvoje barevné provedení obrovského množství látky. Taky nemáme právě malá okna! 

No, i tak jsem to odkládala a odkládala. Ani nevím proč. A na kdy. Až jednoho dne už si přítel poněkolikáté stěžoval, že se tam vážně nedá spát s těmi světlými, resp. bez nich, protože jsem je sundala, že je vyperu (což již bylo provedeno) a přeměřím podle nich novou látku, nastříhám a ušiji. Asi mě děsilo, jak obrovskou plochu budu muset ušít rovně.

Nakonec jsme na závěsech dělali společně. On držel a já měřila – jsou tak velké, že je nešlo rozložit ani na stole, ani na posteli. Ba ani na zemi.