Všichni milujou děti. Takoví malí ťutíškové a bobíškové... Kolegyně se rozplývají a uvažují o hromadné školce, nebo uspořádání Dne dětí. A co teprve babičky. Ty jsou celé vedle z kočárku s ubuleným děckem. Copak se mu asi stalo, že pláče?
My na Západě si rádi na něco hrajem, něco předstíráme. Jak jsme lepší a vyspělejší... teď nejde o srovnání s Východem, Amerikou, Austrálií nebo čím vás napadne. Jde o srovnání s námi dříve. Fakt jsme se posunuli? Jsme pokrokovější? Lepší? Demokratičtější? Máme svobodu slova?
Teď mi nejde o zákaz jednoznačně prokazatelných dezinformačních webů. Jde mi o to, jestli se u nás smí říct, že je člověk věřící a praktikující křesťan. Jestli si může kavárna dovolit upozornit na to, že požaduje nějakým způsobem vychované děti = klidné. Vadí mi, že takovou kavárnu hned začnou lidé napadat, co si to dovoluje, ale není to o tom, že my máme mít vychované děti a jenom s takovými chodit do restaurací?
Zrovna nedávno mi kamarádka říkala, že nikam nechodí, protože její dítě zlobí a ona nechce rušit ostatní hosty a podobně.
Osobně mám ráda na dovolené třeba Chorvatsko se svými kamenitými plážemi. Lidi tam totiž většinou neberou děti, takže je tam klid. Ne, že by vždy dělali bordel právě děti, občas je to uřvaná maminka navíc s cigaretou.
Vtipné je, že teď se tady všichni naváží do kavárny – zdá se, že antidiskriminační zákon má přednost před svobodou podnikání – ale v roce 2018 hlasovalo u článku o pokutě kvůli zákazu vstupu dětí do restaurace 6208 lidí a 91,1 % z nich se přiklánělo k tomu, že podnikatel má mít právo zakázat vstup do restaurace dětem. Když se ale dívám na zmíněnou kavárnu, nikde není zákaz dětí. To jen děťomilovníkům hráblo z toho, že někde nechtějí jejich pusinky. Taky o ně nestojím. Každá pražská matka musí se svým uřvaným miminem sedět v kavárně. Díky bohu, že se s dětmi nezačalo ještě chodit do čajovny. Je to fakt s podivem, ale čajovny pro to nejsou vhodné. Naštěstí by to tam děti ani nebavilo. Moc nechápu, o co všem jde! Aktivit a hospod pro děti jsou všude tři zadky. Děti mají dneska hromady hřišť, kroužků, her, koutky v kavárnách... my nic takového neměli a taky jsme šťastně vyrostli, tak proč nemilovníkům dětí nedat trochu svobody a neudělat něco i pro ně? Proč někdy někoho nenapadne, že na taková místa chce jít třeba žena, která o dítě přišla? Nebo někdo unavený z práce, kdo si potřebuje odpočinout a nabít baterky. Jo, někoho nabíjí dětský smích a někoho samota.
Žádné komentáře:
Okomentovat