Poslouchám kurz Kritického myšlení s Lukášem Hánou na Seduo. Je to super-zajímavý a fakt mě to moc baví. Mám ho koupený z práce. Kdybyste měli zájem, doporučuju, mají teď do konce ledna padesátiprocentní slevy!
Poslední téma, kterému jsme se věnovali, byl klam utopených nákladů. Aniž bych to věděla, tak ho znám. Akorát mu říkám teorie špatné cesty ;-) Když už jste vynaložili čas a námahu na blbou cestu (např. zkratku), nechcete se vracet a jít správnou cestou, protože by to byla ztráta toho, co jste už ušli. Jenže nevíte, kolik bažin a dalších příkoří vás ještě čeká, a jestli se nakonec stejně nebudete muset vrátit, akorát ještě mnohem delší cestou.
Oficiální definice je, že klam utopených nákladů je chyba v úsudku, kdy jsme při rozhodování ovlivněni dříve vynaloženými zdroji, které nás svádí pokračovat. Ve snaze vyhnout se ztrátě tak často pokračujeme v započatých akcích, které mají jen mizivé šance na úspěch v naději, že se stane zázrak. Navíc jsme silně motivováni tyto šance přeceňovat. Výsledkem je to, že zbytečně oddalujeme selhání a svou ztrátu. Místo jejího zmenšení ji ještě prohlubujeme. Protože ve snaze situaci otočit, vynakládáme zdroje další. (To trochu připomíná, jako když někdo na automatech sází víc a víc, když prohrává, a věří, že se to jednou změní a vyhraje. Místo aby přestal.)
Stává se to i v případě, že uvažujete o tom, že byste s něčím přestali – sledování filmu, čtení knihy, vedení projektu... A přesně k tomuhle mířím. Včera jsme si chtěli pustit další díl seriálu Hrabě Monte Christo, ale vyskočila na nás upoutávka na film Lesní vrah. Po chvíli váhání jsme se na to rozhodli podívat, kriminálky máme rádi a třeba Případy prvního oddělení a Kriminálka Anděl byly dost povedené a taky podle skutečnosti. Trochu jsem váhala, jestli se nebudu bát, ale když jsem si k ruce vzala háčkování Charlotte's Dream Blanket, tak to snad dám, říkala jsem si. V popisku bylo, že se jedná o: „Minimalistické kriminální drama na motivy skutečných událostí sleduje poslední rok života jednoho z nejznámějších českých sériových vrahů. Ten v roce 2005 zavraždil v lese tři náhodné kolemjdoucí. Lesní vrah, jak se mu přezdívá, pracoval jako policista, vyhrál v soutěži Chcete být milionářem a měl nadprůměrně vysoké IQ. Případu se dostalo velké pozornosti nejen proto, že měl v plánu vystřílet pražské metro ale i proto, že svůj motiv nikdy zcela neprozradil.“
A bylo to přesně tak minimalistické, jak si jen dovedete představit. Lepší by bylo uvést o ničem. Na ČSFD to má 32 %, škoda, že jsme se na to nekoukli dřív. Nechápu, jak tomu může někdo dát víc hvězdiček než jednu. Ta jedna je za skvělou kameru. Nádherně natočené chození po lese – kdyby tam místo procházejícího se budoucího vraha byla zvěř, dopadlo by hodnocení určitě lépe.
Chápu, že chtěl autor natočit něco nového. Pomalé, dramatické záběry. Lyrický film. Ok, to by mohlo být zajímavé a super. Ale proč takhle zprznit téma, kde se toho dalo tolik využít. Smutné dětství, jak nemá holku, jak je sociálně prázdnej, neempatickej, depresivní – třeba si nepsal deník, ale mohl si aspoň něco z toho myslet, říct nahlas, nebo to mohli říct jeho spolužáci, nebo aspoň ten policajt, kterýho tam najednou tak přátelsky osloví, až se člověk diví, že umí i mluvit. Jinak hereckej výkon super, všechna čest. Jenže jinak to nejlíp vystihuje na ČSFD Estadra:
„Tak tohle bylo utrpení... Tohle není film.. nevím co to je ale film to není... Začíná to že Kalivoda běhá ... Dlouho běhá... Pak se pokusí spáchat sebevraždu... Pak se vrátí domů a jde do soutěže.. (ta soutěž bylo to nejzajímavější v celém filmu ale taky nejkratší) ... Pak jede metrem.. dlouho jede metrem.... Pak si půjčí auto a jede autem... Dlouho jede autem... A když jsem se podívala jak dlouho trvá tohle utrpení ... Běželo to zrovna 52minut . Neskutečný... Není v tom filmu proč to udelal.. jasný neví se to.. chápu to.. ale tam tvůrce mohl udělat jak se to vyšetřovalo... Není to tam... Zastřelil tři lidi ... Šel domů udělal si míchaná vajíčka a dlouho jedl.... Pripadalo mi to jako nějaká reklama na jídlo... Pak vyšel ven .. policajti přijeli a odvezli ho ... Přiznal své činy .. a konec filmu .... Nuda... A příšerný film.... 1* a vážně nevím za co“ Miluju! Fakt dokonalý koment, naprosto vystihující moje pocity. Ještě by se slušelo dodat, že zastřelení tří lidí se odehraje během pár minut, výslech působí směšně, doufám, že takhle výslechy ve skutečnosti nevypadají, vyšetřovatel se tváří jako idiot. Několikrát se ptá, kolik bylo střelných ran a další věci, tak čekám aspoň pointu, že si to vrah nepamatuje, nebo že jich bylo víc, nebo míň, nebo z jiné vzdálenosti, nebo je blázen a bylo to v jiné roční období, ale ono nic. A to stejné dopadení. Prostě si tak nějak jezdí různými dopravními prostředky – asi tak třetinu filmu máte pocit, že sledujete reklamu na MHD všech druhů, jenom čekáte, jak tam zapasují letadlo a loď (to se jim nepovedlo) – pak zavraždí tři lidi a život jde dál. Najednou na něj čekají tajní někde před barákem a naloží ho do auta. Než si to zpětně přečtu v bývalých novinových článcích, myslím si, že došlo k nějakému omylu, o žádném vyšetřování totiž nebyla ani řeč, ani podezření, nic. No a pak pár minutový pseudovýslech.
Ještě pár dalších komentářů, které mě pobavily a souzní se mnou:
666teen: Fakt? „78 minut? Pocitově 178. Kalivoda zabil tři lidi. Kolik jich v tomhle provedení unudil k smrti?“ Ještě že jsem u toho háčkovala. Byla to taková nuda, že jsem i stíhala počítat oka. A manžel si něco hledal na mobilu. Ano, měli jsme to včas vypnout. Ale tohle snad ani tak nebylo podlehnutí klamu utopených nákladů, jako spíš jsme se těšili na to rozuzlení – jak na něj přišli, jak ho zatkli, co bylo dál... Myslím, že se autor ani neobtěžoval uvést, že ve vězení spáchal (konečně úspěšně!) sebevraždu.
Arsenal83: „Problémom filmu je, že keby nešlo o notoricky známu kauzu, tak nikto netuší, o čo ide. Ide len o karikatúru psychopata, ktorý nevie, ako skočiť z mosta, potom sa napije z kaluže v lese, prechádza sa a nepríčetne čumí, potom čumí v metre, pričom v hlave mu víria čierne myšlienky, že pred skapaním musí ešte niečo urobiť. ...“ Jo, přesně tak. Film sám o sobě nic neříká a nedává smysl. Zastřelení obětí vás ani nestihne dojmout, protože se to stane tak nějak rychle a bez ničeho, že ani nemáte pocit, že střílel na lidi. Proč neukázali, jak na ně míří. Fuj, zvedá se mi z toho žaludek, jenom to píšu a představuju si to. Záběr, jak jdou nevinný lidi v lese na houby s košíkem. Jak se k nim přikrade, jak na ně namíří...
Slarque: „Jelikož hlavnímu hrdinovi do hlavy nenahlédneme, je tahle minimalistická psychologická studie jenom kamerovým cvičením a hereckou one-man show Michala Balcara. Diváci běžných televizních kriminálek by se tomuto filmu měli velkým obloukem vyhnout.“
Warhorr: „To měl být nějaký studentský film ? 90% filmu pozorujeme vraha a jeho ksicht, jak chodí po lese, stojí v metru, chystá se několikrát zabít, nebo jen blbě stojí a čumí. Unuděný, utrápený, absolutně nezáživný, bez emocí, atmosféry a jakéhokoli napětí natočený snímek. Není tu ani žádný policejní vyšetřování. Neznalý člověk tu vlastně nezjistí vůbec nic. Ofiko obsah na csfd mi dá víc než celá tato slátanina. Jediné plus je vážně ta stopáž.“ Ne, fakt ne. Už jsem viděla dost studentských filmů, dobré, špatné i hodně špatné, ale tohle se jednoznačně řadí do té poslední kategorie.
Takže dle kurzu kritického myšlení radím vybrat druhou nejlákavější možnost vedle sledování tohoto filmu a užít si ji. Určitě nesáhnete vedle, ani kdyby to mělo být mytí nádobí.
