středa 14. března 2012

Recenze

Už delší dobu si říkám, že musím zjistit, jak se mají správně psát recenze. Sama píši dost věcí a velice ráda čtu, nicméně bych chtěla psát recenze tak, jak se mají. Jistě, inovacím se nebráním a starými konvencemi bych se také jen nerada nechala spoutat, ale zároveň toužím po tom, aby byly čtenářsky přívětivé, a aby nebyly pouhými zápisky ze čtenářského deníku, kterým nikdo jiný neporozumí.

Tak jsem se konečně rozhoupala a našla si, jak se má správně psát recenze na internetu. Nyní si to tady shrnu a budu se to snažit dodržovat i u svých recenzí, abyste je měli co nejlepší. :-)

„Smyslem recenze je podělit se o zkušenosti a názor. Nikoli však převyprávění děje nebo manuálu! Čtenáře totiž zajímá vlastní názor recenzenta. Tedy informace o tom, proč jste se rozhodli vyzkoušet nebo užívat danou věc (třeba počítačovou nebo deskovou hru), co vás přivedlo do kina právě za tímto filmem, jak jste se dostali k této knize; čtenáři jistě ocení zejména informace o tom, co se vám na recenzovaném objektu líbí, co vám na něm vyhovuje. Obdobně cenné jsou informace opačné, tedy co vás zklamalo. Zda byly vaše představy naplněny a daný objekt byste doporučili.“

„Recenzí se rozumí posudek na odborné (vědecké), literární a jiné umělecké dílo. Úkolem recenze je celkově informovat o díle (knize, stati, představení, filmu, koncertu, výstavě) a posoudit jeho přednosti i nedostatky. Na rozdíl od recenze, která se soustřeďuje na výrazně kladné nebo výrazně záporné rysy díla, bývá kritika posouzením zevrubnějším, zasazuje kritizovaný předmět do souvislostí životopisných, společenských, uměleckých.“

Jak na psaní recenzí? Psát
  • srozumitelně,
  • čtivě,
  • tak, aby byla pro čtenáře užitečnou,
  • raději kratší věty, nikoli však body,
  • Titulek by měl upoutat pozornost čtenáře.
  • V názvu článku nebo hned z kraje textu (perex) je dobré uvést název knihy a jméno autora. Obvykle je nejprve uváděn autor, pak titul knihy. A další věci známé z citací: kolikáté vydání knihy, místo vydání, nakladatel a rok uveřejnění. Pokud jde o autora méně známého, je vhodné připojit pár slov o něm.
  • Stručně popsat hlavní téma knihy, pointa se ale neodhaluje,
  • důležitá je zmínka o ilustracích (vztah k textu, rozsah a umístění),
  • vnější vzhled knihy (vymyká-li se průměru),
  • vlastní názor recenzenta (zřetelně oddělen od uváděných myšlenek autora knihy)
  • závěr recenze: shrnutí, vyjádření postoje. Vztah recenzenta k autorovi přitom nemůže působit nepřátelsky. (K čerstvě napsané recenzi bývá dobré se vrátit s určitým časovým odstupem a případně ji sebekriticky poopravit.)
  1. Do názvu článku napište název knihy a jméno autora.
  2. Pokud není autor notoricky známý, můžete poskytnout stručnou informaci o jeho odbornosti, zaměření, či o jeho působnosti.
  3. Stručně a jasně napište, co je hlavním tématem knihy, čím se zabývá a jak se tím zabývá - např. je-li spíše teoretická a k zamyšlení, či obsahuje-li praktické rady a návody.
  4. Uveďte, pro jakou cílovou skupinu je kniha psaná - zaměření či sportovní disciplína bývá většinou jasná - ale vezme si z textu něco začátečník nebo je požadováno hlubší proniknutí do problematiky?
  5. Je vhodné ukázat, jak je kniha rozdělena na kapitoly či podtémata, díky čemuž lze posoudit její logiku a přehlednost, a také uvést, zda obsahuje fotografie či kresby, které vhodně doplňují text a pomáhají jej správně pochopit.
  6. Zapojte i vlastní názor na knihu, nezapomeňte jej ale zřetelně oddělit od názorů autora. Zhodnoťte, pokud chcete, co se vám na knize líbí, co vás zaujalo a co naopak postrádáte nebo v čem jsou informace nedostačující.
  7. Vaše myšlenky shrňte do krátkého smysluplného závěru.
  8. Vždy si po sobě text ještě jednou přečtěte (a nejlépe s časovým odstupem)!
  9. Obvykle se recenze zabývá jednou knihou. Je však možné posuzovat v jedné recenzi dvě či více knih téhož autora nebo knihy o podobném tématu z pohledu více autorů.
Eva Musilová ukazuje, že být recenzentem rozhodně není hračkou, neboť pisatel recenzí by měl mít veliké znalosti o osobnosti autora, znát podobné a konkurenční práce a také obor, o kterém se píše. Jinak nenapíše recenzi, ale v nejlepším případě pouze osobní názor na knihu, film, výstavu apod. Tímto se tedy omlouvám za nesprávné užívání pojmu „recenze“, ale budu ho tak používat i nadále doufajíc, že snad alespoň v některých oborech jsou mé znalosti dostačující, abych opravdu napsala recenzi a nikoliv pouze osobní názor. V ostatních případech musíte vzít v potaz, že jste na soukromém blogu, a tak tu prostě najdete osobní názory.

Čeho se vyvarovat: 
  • rozvleklých popisných pasáží,
  • vulgarismů a napadání,
  • věcných a pravopisných chyb,
K mým recenzím se snadno dostanete, když si rozkliknete rubriku Recenze.

Zdroje:
http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/recenze-1
http://www.equichannel.cz/jak-napsat-recenzi
Eva Musilová: Kurz tvůrčího psaní aneb od fejetonu po román 2. díl průvodce začínajícího spisovatele

Žádné komentáře: