Pondělí na VŠE - Deník z CSR Akademie (4)

Myslím, že bude nejlepší, povědět vám všechno pěkně od začátku. Tedy od pondělí. Dnešní den jsme strávili v budově VŠE na náměstí Winstona Churchilla. Nejprve nás přivítal Mgr. Michal Růžička, kterého jistě dobře znají všichni, kdo se setkávají s  CSR fórem Časopisem o společenské odpovědnosti, jenž vydává Agentura PubliCon. Pan Růžička je totiž šéfredaktorem. Stejně jako v čísle 1/2014 nás hned v úvodu upozornil na nové stránky Souvisíme.cz. Jde o webový deník, který je v tuto chvíli jedinečný tím, že je samostatný a nezávislý a přináší témata jako udržitelnost, CSR a další podobné koncepty. Díky spolupráci s webem Guardian Sustainable Business se na něm budou objevovat i články z jiného prostředí, ale v návaznosti na českou kulturu. V Diáři se tam dozvíte o konaných akcích a rovnou se na ně můžete přihlásit. Podívala jsem se tam a musím říct, že web vypadá zajímavě.

Byli jsme rozděleni do skupin po čtyřech až pěti lidech a informováni o tématech našich projektů. Jedna holčina poznamenala: „V každý skupině je někdo z VŠE. Asi abysme se jim v areálu neztratili.“ Myslím, že to bylo celkem vhodné. Skoro jsem se totiž ztratila už dnes. Docela zábavné bylo, že jedné slečně navrhla účast na CSR Akademii její učitelka, možná dokonce vedoucí práce. Řekla jí, že se koná v týdnu od 17. do 21. února. Souhlasila a až později zjistila, že to není jeden den v tomto týdnu, u něhož ještě není přesně známé datum, ale že to je celý tento týden.

Jako druhá se nám představila Pavlína Kalousová, předsedkyně občanského sdružení Byznys pro společnost. To funguje již asi čtyři roky a sdružuje přibližně padesát firem. Upozorňuje nás, že podniky přechází k Udržitelnému podnikání (Sustainability Strategy) od CSR, které je někdy vnímáno spíše jako filantropie. Společnosti kótované na burze musí mít zprávu o společenské odpovědnosti, která slouží investorům v rozhodování. Možná ani tak není důležité, co přesně dělají, ale že přemýšlí už aspoň pět let dopředu, co budou dělat v budoucnu.

Zajímavý pro mě byl trend, že si zákazníci přejí konzumovat méně. To by snad stálo za samostatný článek. Nebo úvahu. Jak jste na tom vy? Připadá vám naše společnost konzumní? A chcete se kvůli tomu nějak omezovat? Chcete spotřebovávat méně? Čeho? No, aut, mobilů, oblečení, kosmetiky, jídla (?)… Prý to uvedlo 66 % lidí, jenže nevím, z kolika a v jaké zemi. A samozřejmě nakolik vážně to myslí. Třeba statistika o tom, že dvě třetiny zákazníků chtějí odpovědnější výrobky, ale zároveň aby měly kvalitu, na kterou jsou zvyklí. A taky aby nestály více a zákazníci nepřicházely o nějaké to pohodlí. Podobně ve větší části nejsou ochotni bojkotovat zboží, které nesplňuje jejich vlastní požadavky odpovědnosti.

Já o tom uvažuju už dýl. Chci spotřebovávat méně. V některých oblastech se mi to rozhodně nedaří – čaje, klubíčka, látky a podobný tvůrčí materiál, protože tam narážím na celou otázku tvorby a umění. Když to vezmu do extrému, je třeba takové kreslení jen zbytečnou spotřebou papíru. Ale v tomhle případě to souviselo spíše s tím, že už si zákazníci nepřejí mít každý rok nový mobil nebo pračku, chtějí, aby jim to taky něco vydrželo. A tohle mezi lidma docela vnímám. Taky bych si raději pořídila vybavení domácnosti, které bude krásné a vydrží mi třeba celý život – myslím židle, stůl a postel, ne mixér a troubu. :-)

Potom se nám představil Tomáš Voříšek s příspěvkem Zelené nakupování je správná volba. Z velké části se věnoval štítkování spotřebičů. Docela by mě zajímalo, jestli doma máme A+ jak říkal, nebo něco mnohem horšího. Lidé, kteří se v nějaké oblasti vyznají a pohybují se v ní už dlouho, totiž někdy trpí značně špatným úsudkem. Třeba my ze společenské odpovědnosti si myslíme, že třídit odpad je něco tak samozřejmého, že už je o tom skoro škoda mluvit. Aspoň ve firmách. No, podívejte se u vás doma, ve městě, po školách i firmách v okolí. Ještě to rozhodně taková samozřejmost není. Zrovna tak si nejsem jistá, že si každý kupuje spotřebiče minimálně s hodnotou A+ a nesáhnou po nějakém B nebo C, které je levnější, aspoň dokud nezačnete započítávat i výdaje za elektřinu, kterou spotřebuje. Překvapí mě sdělením, že Evropa je importérem energie. Že jí dovážíme celých 50 %!