Zoo Jihlava

Fenek berberský

Po návratu z pochodu Teslácký šotek jsem se sice cítila utlapkaná, ale to mi přece nemůže zabránit

navštívit zoo. A ta jihlavská je super. Dodnes si vzpomínám, že na ni jedna spolužačka dělala prezentaci a mluvila o ní jako o první zoo bez mříží. Už jsem tam byla nejméně třikrát, a protože se snaží držet krok s ostatními modernizujícími zoo, změnilo se leccos i tady. Například přibyl nový pavilon s nádherně lesklou střechou. Ale ještě není dokončený a v dešti jsem nijak zvlášť nezkoumala pro koho vlastně je. Takže teď už víte, že nám pršelo. Trochu. Ale ono je to vlastně dobře, protože pak byla vylezlá i zvířátka, která jsem jindy neviděla, třeba rys a… mýval!

 

Ale abych to vzala pěkně popořádku. U vstupu jsme se chvíli zdrželi u surikat, protože ty jsou vždycky kouzelné!

Další v pořadí byly žirafy. Mají tu teď nový pavilon a žijí v něm tři. U žiraf jsem si dovolila malou přednášku, protože si o nich něco pamatuju z předminulé návštěvy pražské zoo, kdy jsme si o nich povídali s jejich ošetřovatelkou. Zajímavé třeba je, že jsou to mimochodníci. O velbloudech docela dost lidí ví, že je problém se jim udržet na hřbetě proto, že kráčí oběma levýma nebo pravýma nohama naráz, ale že to má žirafa stejně není až tak známé. Můžete si to vyzkoušet na podlaze na všech čtyřech (lepší je to na koberci), pokud nad tím nebudete uvažovat, ale normálně polezete po čtyřech, rozhodně se nebudete chovat jako mimochodník, je to zvláštní způsob chůze, při němž se jezdec na zvířeti klátí z jedné strany na druhou. Dříve se říkalo, že to je jinochodník, to zní docela vtipně!

Na informační ceduli mě zaujalo, že existuje devět druhů žiraf a mají i různá zbarvení (tvary skvrn, ne že jsou třeba zelené).

Malé nahlédnutí do historie zoo: V roce 1957 napadlo Oldřicha Vávru, inspektora pro kulturu a zakladatele a vedoucího populární Vávrovy skupiny, vybudovat zookoutek v zalesněném údolí toku říčky Jihlávky zvaném Heulos. Základem byla především zvířata (bažanti a papoušci) Jindřicha Weisse, vedoucího kulisáků v jihlavském divadle. Oficiálně byl status zoo získán v roce 1982, o tři roky později byla postižena povodní. V roce 1994 byla přijata za člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), což ji posunulo mezi významné evropské zoo. „Jihlavská zoo je příspěvkovou organizací řízenou Městským úřadem v Jihlavě, který poskytuje finance. Každým rokem ovšem zoo zvyšuje míru své soběstačnosti.“ V zoo se nyní nachází asi dvě stě druhů zvířat, tisíc jedinců. Zoo se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů.

V roce 2011 se začal budovat projekt Zoo pěti kontinentů. Jeho celková odhadovaná cena je 135 miliónů korun, přičemž více než 94 miliónů pochází ze zdrojů Evropská unie – ROP NUTS II Jihovýchod. (Aspoň jednou dělají něco užitečného!) V dubnu 2013 byla otevřena expozice Australská farma: Dům je poostaven podle skutečných farem australských osadníků. Setkat se zde můžete s klokany, papoušky, kunovci či ledňáky.

V červnu 2013 byla zpřístupněna expozice Africká savana, v níž najdete žirafy, zebry, vodušky, damany, kombu Gattnerovu, kočky pouštní a fenky. Africká savanu se nachází hned za novým hlavním vchodem v západní části zoo. Centrem je pavilon ve tvaru velké africké chýše, který patří především žirafám. Na mé fotografii můžete vidět, jak mu jedna ožírá střechu. Ve výběhu vedle pobíhají zebry a rozčarovaný pštros dvouprstý, který odmítal ošetřovatele nechat uklízet a pořád na něj dorážel. Člověk by se až bál, když ho ta velká potvora chtěla kopnout. Naproti tomu zebry vypadaly mírumilovně a schovávaly se i před drobným mrholením. V blízkosti ještě najdete výběh s opicemi a o kus dál pavilon hyen žíhaných.

Dost rozzlobený pštros (chtěl kopnout ošetřovatele)

Hyena žíhaná

Nyala nížinná

V jihoamerické Haciendě Escondido (dříve Amazonském pavilonu) můžete vidět piraně, tamaríny, kosmany, lvíčka zlatého (těšte se na příští článek Oblíbená zvířátka 1) nebo lenochod.

V africké vesnici Matongo jsou lemuři, kaloni a plameňáci. Zde si můžete vlézt do výběhu koz kamerunských a krmit je zakoupeným speciálním krmivem z automatu hned u vstupu do výběhu. Teď měly malá roztomilá kůzlátka.

Koza kamerunská

Plameňáci

Prohlédnout si můžete také pavilon šelem, výběh medvědů malajských s názvem Malay Medan, výběhy levhartů Himaláj a hned u vstupu výběh shetlandských poníků nazvaný Shetlandy (marně jsem tam hledala ovečky, protože ty mám se Shetlandskými ostrovy spojené více než poníky), nebo malou expozici Babiččin dvoreček s drobnými českými domácími zvířaty. Právě přestavován je tropický pavilón.

Zaujal mě asijský parčík Hokkaido, který vypadal jako zenová zahrada a působil kouzelným dojmem i v dešti. Jen nás kvůli němu nezlákal k posezení. Atmosféru dotvářela hudba linoucí se z šikovně schované reprobedny.

Tady ještě pár foteček na závěr.

Orel královský v letu

Orel královský

Sup bělohlavý

Překvapilo mě, že nemá holou lebku jako ten, kterého znám, ten vypadá zle a moc se mi nelíbí, tenhle je docela hezký... na to, že je to sup.

Zajímalo by mě, co je to následující zvířátko. Bylo hned u vstupu a nebyla u něj cedulka.