sobota 16. května 2015

Pardubický perníček

Když jsem zjistila, že jsou v Pardubicích 8. května slavnosti perníku, rozhodla jsem se jim dát přednost před jinými aktivitami. Perníčky peču docela ráda, protože ty z receptu po prababičce (najdete ho zde) všem moc chutnaj. Dokonce mi minule jeden známý říkal, že voním po perníčkách a jestli jsem pekla... to jsem mu jich pár dovezla a ještě mi asi od předešlého dne nevyčichly vlasy. 

Také můžete vyzkoušet můj Cuketový (perníkový) koláč. V budoucnu bych si ráda pořídila dřevěnou formu a naučila se dělat vytlačované perníčky jako se pekly kdysi dávno. Toužím po tom už od návštěvy Křivoklátu (nebo ještě dýl), kde jsem takových formiček pár viděla. Ale recept ještě nemám. Nedávno už jsem se radovala, že jsem ho našla v nějaké Praktické ženě nebo Apetitu, ale ukázalo se, že to jsou perníčky jenom na ozdobu.

Najdi páva.
Vymyslela jsem takových krásných věcí, co by se dalo v Pardubicích podniknout či vidět, že bylo předem jasné, že se všechno nestihne. Ale hlavní byly tři věci:
  • zámek,
  • Perníková chaloupka,
  • hrad.
Ale přijeli jsme pozdě a program byl bohatý, my zvědaví, a tak nám nakonec hrad na Kunětické hoře zůstal na jindy, i když jsme parkovali téměř pod ním. Zrovna dneska tam byl Velký střelecký den SHŠ Corporal (výstava a praktické ukázky palných zbraní od husitství až po II. světovou válku).

Nejprve jsme vyrazili do zámku, v němž sídlí Východočeské muzeum. Ačkoliv jsem si dohledala, že vstupné bude 120 Kč, bylo téměř poloviční – 70 Kč na osobu a platilo jak na Slavnosti perníku, tak na expozice v zámku. Co jsem netušila, bylo, že program se týká spíš dětí, například tu byl ručně poháněný kolotoč. Té ženské jsme teda opravdu nezáviděli – musela točit klikou, aby se děti povozily. To je práce, kterou rozhodně dělat nechci!
Kalhotový kostýmek
Korálkové kabelky














Paličkovaný náhrdelník s korálky
Krátce jsme si prohlédli výstavu rododendronů, od oblétání perníkové chaloupky na koštěti jsem upustila, i když chuť na perníček jsem měla. (Bylo to určeno pro děti – oběhnete chaloupku a odloupnete si perníček v alobalu přilepený k modelu chaloupky Baby Jagy.) V expozicích jsme se spatřili šaty a šperky, nějaký čas jsme strávili kocháním se starými pohlednicemi, zkritizovali moderní umění ze skla a rozjímali nad starými hračkami. Na druhém nádvoří jsme chvilku pozorovali „žonglování“ s ohněm a břišní tanec s hadem. Líbily se nám velké perníky s vtipnými nápisy typu: Když v noci tvrdě spím, nedivte se, že přes den odpočívám.
Zajímavá pohlednice

Našim dalším cílem je Perníková chaloupka v Rábech u Pardubic. Ačkoliv jsem se opravdu těšila na právě probíhající Sousedské slavnosti, ukázalo se, že zahrnují jenom tři stánky s perníčky nebo šitými polštářky. Aspoň jsme nakoukli do perníkářské a voskařské dílny. Svíčku ze včelího vosku si mohu umotat i u Kamila, takže jsem se toho protentokrát vzdala a poněvadž jsme měli hlad, zastavili jsme se v občerstvení U Všech čertů. Takže až vám tam někdo pošle, budete vědět, kde to je. Hned u Perníkové chaloupky! A mají tam príma občerstvení, zvláště chutný byl nakládaný hermelín (snad trochu na sladko?). Perníčky na prodej byly vcelku bídné a výrazně dětské… tak trochu jsem litovala, že jsem si taky nenakoupila ještě v Pardubicích. No co, tak nebude žádné mlsání… a jeden jsem už naštěstí dostala rovnou tam.

Když zjistíme, že muzeum je spíš pro děti a výklad se odvíjí od věku návštěvníků, už se nám dovnitř moc nechce. Teda zvědavá jsem, ale „hlad po vědomostech“, jak to označila žena, se kterou jsem se venku zapovídala, bych tam stejně neukojila. Aspoň si trochu popovídám s paní v perníkářské dílně a rozhodnu se doma někdy vyzkoušet vytlačovaný perníček. Snad jen nějakou improvizovanou formu by to chtělo. Trochu uvažuju o tom, že by bylo krásné si nějakou vlastnoručně vyřezat… když jsme se tak s Kamilem bavili o kurzu dřevořezbářství… Že se všechno musí zrcadlově převrátit a pořádně promyslet, co má být nejvíc hluboké a co mělké, protože to je vepředu obrázku, by nemuselo být až tak těžké, v paličkování to vypadá stejně.
P. S.: V Perníkové chaloupce v cukrárně nahoře prodává okouzlující Červená Karkulka. Ani bych se nedivila, kdyby sem pravidelně chodila spousta chlapů. Taky způsob, jak zvednout tržbu.








Žádné komentáře: