Tuhle jsem kamarádovi (nejspíš už poněkolikáté) ukazavala Turistický deník a Hradník. Jsem totiž zastáncem toho, že když někomu něco pořádně vysvětlíte a ukážete vlastní nadšení, byť můžete působit poněkud divně, zvyšujete tím pravděpodobnost, že ho také nadchnete, nebo alespoň že bude mít pochopení pro vaše úlety.
Překvapilo mě, že chvíli sledoval, co mu ukazuju, a pak povídá: „Ty máš ráda papírnictví, viď?“ Docela mě tím zaskočil. Jasně, že mám! Ale jak on to ví? Copak je jasnovidec? Ukázalo se, že je to asi docela jednoduché hádat, když se podíváte, jak mám v Hradníku každý rok vybarvený jinou barvou. Já bych z toho dedukovala akorát tak, že dotyčný (já) má rád barvy a zřejmě spíše pastelky než jiný typ. Do dedukcí o papírnictví bych se nepouštěla, ale i kdyby to byla střelba naslepo, trefil se.
Papírnictví zbožňuju. Stejně jako galanterie si je zakazuju, když nechci zbytečně utrácet. Nebo si předem naplánuju, co si chci koupit (např. fix na zentangle) a nic víc.,
Rozhodla jsem se, že napíšu článek Miluju papírnictví a pak jsem se podívala, co už na blogu mám... A tenhle článek je z prosince 2013. V článku Miluju papírnictví mě pobaví, že jsem prostě musela mít nějaké pastelky. To se mi totiž stalo i letos, když jsem v pražské zoo objevila aquarelová progresa. Zkrátka jsem je taky musela mít. Vyzkoušet je.
Žádné komentáře:
Okomentovat