 |
| Zavřený kalendář |
Jo. Asi milionkrát!
Jak jsem letos pořád přemýšlela a přemýšlela, čím obdaruji svého drahého a do jakého originálního adventního kalendáře to dám, tak než jsem se nadála, byl už advent. Vlastně nebyl, ale já si myslela, že je, protože mě zmátla ta „první adventní neděle“. Takže jsem nakonec nekoupila nic.
Ale vymyslela jsem si adventní kalendář pro sebe. To je taky důležitý! A rozhodla se, že se podělím s manželem. Nenápadně jsem jednou nadhodila, jestli pro mě má nějaký adventní kalendář. Sice už by mohl znát mou zálibu ve Vánocích, zdobení a všech takovýchhle ptákovinkách, které běžně chtějí především děti, ale jak říká kamarádka, mužům se nemá naznačovat, ale rovnou říct. A takhle to bylo ideální. Dostala jsem přesně takový, jaký jsem chtěla. Od Mixit.
Jenom málem nepřišel včas. Vlastně to bylo docela dost adrenalinu! Nechávám si posílat balíčky do práce, protože je tam vždycky někdo vyzvedne na patřičném oddělení. A já nemůžu být mezi 14 a 16 doma k vyzvednutí.
Můj balíček byl předán dopravci 22. 11., aspoň tak mi to napsali z Mixitu. Tentýž den mi napsali ze Zásilkovny, že převzali můj balíček. Když mi pán o dva dny později volal, že mi doveze zásilku, požádala jsem ho, aby mi ji nechal na příslušném oddělení. Netvářil se moc nadšeně, ale neuměla jsem si představit, že by si myslel, že se s tím budu tahat v ruce. Potřebovala jsem si od kluků půjčit vozík. Jenže na něm zrovna byly věci z inventury, které musíme s kolegyní vyřadit, až se vrátí po nemoci, protože já zatím neznám správný administrativní postup.
Tak trochu jsem čekala, že kluky napadne nabídnout mi pomoc, když vidí, že nemůžu použít vozík a evidentně je to těžké, ale nechtěla jsem je o to žádat, když to není pracovní, ale soukromá věc. (viz výše: Musíte si říct, když něco chcete, ne čekat, že to někomu dojde.)
Když jsem si přišla pro balíček, překvapilo mě, že je jen jeden. A ještě ke všemu taková obyčejná krabice. Počkat, nemělo toho být víc? Připadala jsem si jako malé dítě zklamané u vánočního stromečku, když nedostalo to, na co čekalo. S pocitem lehké trapnosti jsem se ptala paní vydávající balíčky: „Nemám tu ještě jeden? Asi by jich mělo být víc.“ Souhlasila, že ji překvapilo, když ji pán při předávání upozornil, že to je těžké. No, to teda nebylo, v pohodě jsem to odnesla v ruce.
Trnula jsem strachy, co se s částí mojí objednávky stalo. Nikde jsem nedostala žádné info, že by nebyly na skladě, nebo doručeny věci, které jsem si objednala. Platila jsem předem nemalou částku a dostala jen polovinu. Můžu to nějak dokázat, když jsem si to nepřevzala osobně?
Taky už jsem slyšela, jak si balíček někdo v klidu převzal a podepsal za tu paní, která je přejímá, v době její dovolené. Takže... mohl by ho mít někdo úplně jiný? Na druhou stranu, kdo by kradl zrní? Ještě by se dalo pochopit, že by to stálo za to mít ostudu, kdyby to byly šperky od Swarovskiho.
Kolegyně mi nabídla, že by se mohla pokusit na kamerách zjistit, kolik balíčků chlápek přinesl a kde je předal. Bylo to od ní moc šlechetné, ale nebyla jsem si jistá, jestli by jí to nemohlo přinést nějaké problémy.
Hned jsem napsala do firmy. Odpověděli se zpožděním, ale omluvou. Mezitím jsem měla nervy, ale informovala mě společnost Wedo, že přijala moji zásilku od společnosti Zásilkovna a že ji bude doručovat. Jelikož jsem si nic dalšího neobjednávala, začala jsem doufat, že je to ta správná věc a už se i těšila, že se všechno samo vyřeší a dobře dopadne. To mi psali v pátek 24. 11. Že se můžu těšit a budou doručovat v následujících dnech.
Čtvrtek 30. 11. taky patří mezi následující dny, k tomu se asi nedá nic říct. Ale že mi napíšou ve 12:42, že budou zásilku doručovat dnes mezi 14 a 17 hodinou mi přijde trochu blbé. Jasně, když jsem stejně v práci, můžeme mi to být jedno, ale děsí mě představa, že si kvůli tomu beru dovolenou a stejně to sdělení začíná (kurýr) „Udělá maximum pro to, aby Vám ji doručil...“
Nakonec vše klaplo. Mám, co jsem si objednala, a můžu každý den otvírat okýnka. Nebo spíš krabičky.
 |
| Otevřený kalendář |
Žádné komentáře:
Okomentovat